Hlavní stránka
Zpět |
ČSN 73 0802:2009 - článek 9.12.2 - Tabulka 23
V oboru požární bezpečnosti staveb jenom málo věcí je tak zásadních, jako správné posouzení evakuace osob. Jenže navýšené parametry v tabulce 23 dnes docela legálně generují obecné ohrožení. Přitom poslední novelizace ČSN 73 prý byla vědecká (alespoň o tom píše Gř HZS ve svém časopise); bohužel vše nasvědčuje spíše tomu, že soudnost “zainteresovaných odborníků” i “zaintresovaných” státních institucí nebyla zrovna přítomna.
Saturnin by možná uvedl na pravou míru -
že zmíněný počin poněkud připomíná situaci, kdy někdo ušlechtile zakládá spolek pro ochranu
sirotků a přitom se chystá usmrtit jejich rodiče.
Takže, pro osvěžení mysli - rychlost pohybu evakuovaných osob vu a jednotková kapacita únikového pruhu Ku jsou fyzikálně ve vzájemném vztahu (analogicky jako hladina ve spojených nádobách), kdy řídícím parametrem je hustota (tj. výskyt osob na 1 m2 plochy).
Ryze exaktně - aby bylo možné zvýšit jednotkovou kapacitu únikového pruhu po rovině na hodnotu Ku = 50 osob / minutu, je nutné současně zvýšit hustotu osob na hodnotu 2,6 osoby/m2. Jenže při zvýšení hustoty osob se naopak sníží jejich rychlost pohybu na 29,4 m/minutu , což zpětně dává jednotkovou kapacitu max. 42 osob.
To vše navíc platí za předpokladu, že proud evakuovaných osob je neustále v pohybu a nikdy se nezastaví, což je konstatování zpravidla mimo realitu (protože u východů taková situace nastává téměř vždy); při zastavení proudu unikajících osob již platí jiná, tzv. “silová” pravidla evakuace a tento stav zmíněný článek i novelizovaná tabulka 23, vůbec, ale vůbec nepřipouštějí (“normově” pořád platí, že i při vytvoření fronty před východy, tj. fyzikálně při hustotě přes 4 osoby/m2, bude stále jednotková kapacita únikového pruhu dosahovat neskutečných 50 osob/minutu, jako při jakési fiktivní hustotě 2,6 osoby/m2; přitom dříve zavedené taxativní snížení na 75% kapacity, se vztahuje na požární usek či na místnost, ale nikoliv na dílčí plochu u východu).
Pokud se simulační model “přeprogramuje” přes fyzikální zásady a provede se srovnání výpočtu předpokládané doby evakuace tu se současnými normovými hodnotami, je výsledek zřejmý z následující výstupní sekvence - 415 vůči 195,5 či 180,3 sekund (dílčí posuzovaný prostor 50 x 25 m, východ 4 únikové pruhy, počet osob 500 a únik po rovině):
POZNÁMKA
Pak se nikdo nemůže divit když v projektu vnitřního shromažďovacího prostoru, se světlou výškou hs = 4,15 m, vyjde doba evakuace tu = 180,3 sekund, což je menší než empiricky určená doba zakouření (te = 190 sekund) a dříve navržené požární odvětrání se u atypického, monolitickým betonem ohraničeného prostoru, vůbec nemusí zřizovat (škoda, že taková souvislost většinou vyjde najevo, až se později vypracuje tak hezky vycházející posudek).František Pelc