Hlavní stránka
Zpět |
|
|
V Ostravě 2015-05-8
Věc: ČSN 65 0201 – konzultační stanovisko
V poslední době se vyskytlo několik dotazů, které se týkají havarijního větrání výrobních prostorů s výskytem hořlavých kapalin. Konkrétní problematiku blíže specifikuje následující případ:
V rámci přepracování PBŘ (od jiného autora) posuzujeme výrobní prostor (požární úsek o ploše 60 m2), kde se vyskytují hořlavé kapaliny I.třídy nebezpečnosti. V původním PBŘ je předepsáno, že tento požární úsek musí být větrán s desetinásobnou výměnou vzduchu a toto havarijní větrání musí být napojeno na záložní zdroj. Přitom v ČSN 650201 nemůžeme dohledat, jestli tento záložní zdroj může být spouštěn automaticky nebo manuálně a případně na jakou dobu musí být tento záložní zdroj neprojektován?
K případu dále upřesňujeme, že posuzovaný výrobní prostor je vybaven provozním větráním (pomocí VZT), nemá instalovány detektory úniku par a požadavek na záložní zdroj byl uveden v předchozí verzi PBŘ, a to bez uvedení konkrétního článku i normy.
Na základě projednání ze dne 20. dubna 2015 s Ing. Janem Pohludkou, který měl v pracovní skupině, ustavené pro tvorbu ČSN 65 0201:2003, na starosti kapitolu "větrání a ochrany proti výbuchu", je možné k dané problematice konstatovat:
V ČSN 65 0201:2003, ve znění Změny Z1 z roku 2006 není uvedeno, že havarijní větrání provozovny s výskytem hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti, se musí spouštět výhradně samočinně.
V ČSN 65 0201:2003, ve znění Změny Z1 z roku 2006 není uvedeno, že pro napájení havarijního větrání provozovny s výskytem hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti, musí být zřízen také náhradní zdroj elektrické energie.
František P E L C