Otazníky vyhlášky

Musím se přiznat, že při volbě tří největších hloupostínovely č. 268/2011 Sb jsem opomenul formulační změnu §7. Nedozírná pitomost vylepšení původníhoznění vyhlášky mi došla až po telefonátu jednoho projektanta, který konstatoval, že neví proč kozí chlívek stojícíosamoceně na volném prostranství, nesmí mít krytinu z obyčejné lepenky či z plechu, ale výhradně klasifikace B_ROOF (t1):

Dříve, taktéž špatně, bylo ve "vyhlášce" deklarováno:

Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedenév příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, nebo je hodnocenjako požárně uzavřená plocha, musí být navržen s klasifikací B_ROOF (t3) pro požadovaný sklon podlečeské technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nenachází v požárněnebezpečném prostoru a není hodnocen jako požárně uzavřená plocha, může tvořit souvislou plochu větší než1500 m² bez dalšího členění, pokud je navržen s klasifikací B_ROOF (t1) pro požadovanýsklon podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3.

Dále pro úplnost uvádím poznámku, kterou jsem na internetovéadrese. pelcfrantisek.cz publikovaljiž k tehdejšímu znění §7 “vyhlášky”; kde konstatuji, že věcně se daná problematika týká případného rozděleníhořlavých střešních plášťů na plošně menší celky, což má přímou vazbu, nikoliv na šíření požáru od sousedníhoobjektu, ale na šíření od požáru se vznikem pod navrhovaným střešním pláštěm:

POZNÁMKA Během, užívání novelizované ČSN 73 0810:2005 se ukázalo,že příslušný článek 8.4, vztahující se k hodnocení střešních plášťů podle nových evropských předpisů,nepostihuje ve své nynější formulaci všechny možné případy; zejména takové, kdy součástí střešního pláštějsou hořlavé izolační materiály, které od prostoru s požárním rizikem, které shora ohraničují, bývajíodděleny tepelně vodivými prvky (např. ocelový trapézový plech). Zmíněnou formulací rovněž nastalajistá kolize s článkem 8.15.5 ČSN 73 0802:2000 i článkem 9.14.7 ČSN 73 0804:2002, které členěnístřešního pláště v určitém kontextu vyžadují. S ohledem na osvědčené řešení a proto, aby novéustanovení nevedlo k vytváření velkých ploch s nekontrolovaným šířením požáru ve střešním plášti,bylo plánováno při nejbližší změně ČSN 73 0810:2005 ustanovení 8.4 upravit. Bohužel "vyhláška" tímto"zakonzervovala" požárně méně bezpečný stav, neboť všechny platné metodiky pro testování střešníchplášťů, které generují klasifikaci do evropských tříd B_ROOF, se vztahují k vyhodnocenípůsobení případného požáru na střešní plášť pouze z vnější strany (z exteriéru - od sousedníhoobjektu či požárního úseku).

A takhle to na Gŕ HZS v roce 2011 spravili (asimají doménu pelcfrantisek.cz zakázanou):

Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené v příloze č.1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí býtnavržen s klasifikací B_ROOF (t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárněnebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací B_ROOF (t1). Při navrhovánístřešního pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy uvedenév příloze č. 1 části 6 bodu 3.

To, znamená - vlastně jakýkoliv střešní plášť, který se nenachází v požárněnebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací B_ROOF (t1); a co třebanehořlavý?. Hezký den přeji zpracovatelům i všem výrobcům krytiny klasifikace B_ROOF (t1).

Dne 6. září 2011 vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška č. 268/2011 Sb., která mění některá ustanovení jiného právníhopředpisu, a to č. 23/2008 Sb.o technických podmínkách požární ochrany staveb. Z publikovaného materiálusoudím, že hloupost zainteresovaných ministerských úředníků, zřejmě nezná hranic a znění “novely” je většinouještě horší, než původní “vyhláška” (a nynější ministr Kubice to podepsal, neboť mu někdo z podřízenýchjistě poradil, že je to dobré a navíc to prošlo i v Bruselu).

Přitom pominu skutečnost, kdy věcným důvodem vydání “novely” bylo nesmyslné zaříznutí technickéhopokroku v jisté oblasti, což se hrubě nelíbilo jinému ministerstvu - tj. vyškrtnutí odstavce (8) § 30,tj. o zákazu vjíždění vozidel na plynový pohon do veřejných podzemních garáží. O úrovní a odborném přehledu“zpracovatelů” dále vypovídají tří vybrané příklady (kdo se chce zamýšlet hlouběji, může začít třeba tím, pročnedávno vydaná vyhláška, v rozsahu 33 paragrafů, jenž údajně prošla řádným připomínkovým řízením, potřebovalaza tak krátký čas působnosti celkem 45 změn; anebo proč se opravovaly jenom elementární chyby výchozípředlohy - třeba když se slovo čalounické” nahrazuje slovem “čalouněné” a vůbec se přitom neodstranilyjejí zásadní nedostatky?):

V § 9 zůstala zachována v plném znění poslední věta odstavce (1), která se u volněvedených kabelů a vodičů odkazuje na přílohu č. 2, a ta byla “kompletněpřepsána”. Přitom kompletní přepis znamená u názvů oddílů A i B zdvojení termínů ”volněvedené vodiče a kabely”, který je již deklarován v samotném názvu přílohy č.2 (jenom u názvu oddílu Ase kreativně prohodily ve slovosledu výrazy “vodiče” a “kabely”). Dále v názvu oddílu A přibylaformulace: “zajišťující funkci a ovládání požárně bezpečnostních zařízení” a v názvu oddíluB pak text: “ zajišťující funkci zařízení, jejichž chod je při požáru nutný k ochraně osob,zvířat a majetku”.

Poznámka: Působím v oboru PBS již nějakou dobu anikdy jsem nepochyboval o faktu, že požárně bezpečnostní zařízení, vždy patří do kategorie “…zařízení,jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku”. Proto nevím, kde dělám chybu,když nejsem s to pochopit genialitu navržené změny. Co však určité chápu, a přijde mi to docelatragické, když od roku 2008 až do současné doby, zadávám do vyhledávání v elektronické databáziplatných ČSN (kterou mám u ÚNMZ předplacenu), dotčenou ČSN EN 50 399 (či výchozí EN 50399) a vždysystém oznámí: “zadaným podmínkám nevyhovuje žádná norma” (byla vydána až v lednu 2012) A přitom se má jednat o zkušebnínormu, na jejímž základě je možné zatřídit kabely a vodiče do požadovaných tříd reakce naoheň (tj. D2_ca, B2_caa B_ca,s1,d1); a že podle nálezu Ústavníhosoudu ČR, mají všechny instituce HZS tuto databázi rovněž k dispozici, aby si občané mohli zjistitpovinností, kterou jim cestou “vyhlášky” ukládá příslušná odkazová ČSN. Docela by mě zajímalo, jakáosoba, placená z peněz daňových poplatníků, tuto část novely sepsala a zda si myslí, že tímodstranila její předchozí nedostatky?

U staveb ubytovacích zařízení, v případě § 17 odstavce (8) zpracovatel navrhl “přesmyčku”, kdy původní formulaci ”vícenež třemi”, vtipně nahradil formulací: “třemia více”. Rozhodně však nejde o pouhé slovíčkaření, protožeu staveb s projektovanou kapacitou od 20-ti osob, se tímto požaduje zřízení evakuačníhovýtahu. Možná není na škodu podotknout, že zmíněná “přesmyčka” nebyla součástí návrhu novely,která byla v prosinci 2010 rozeslána ostatním úředníkům do “ministerského” připomínkového řízení.

Poznámka: Kdo alespoň občas prakticky projektoval,tomu není nutné vysvětlovat, jaké prostorové, technologické, energetické, provozní a v neposlednířadě i cenové nároky, tento požadavek vyvolá. A to nepřemýšlím o dalších návrhových souvislostech -např. proč je toto ustanovení přísnější, než u jiných objektů, ve kterých se zpravidla cíleně vyskytujevyšší počat osob s omezenou schopností pohybu, či dokonce neschopných samostatného pohybu. A užvůbec neuvažuji o zásadním opatření, kdy místo výtahu je z hlediska případné evakuace osob “stokrát bezpečnější” i levnější, deklarovat vyšší požadavky na provedení CHÚC (tj. kouřotěsné dveře + provětrávání schodiště nuceným způsobem). Tímto, na rozdíl od instalace evakuačního výtahu, by se zásadně zlepšila kvalita CHÚC (třeba vůči tomu co máme dnes - jakési “přirozené větrání” vstupními dveřmi na jedné straně a oknem ve střeše na straně druhé, což většinou generuje rovinu neutrálního tlaku zrovna uprostřed světlé výšky schodiště, takže můžeme očekávat horní polovinu schodiště zakouřenou a jaksi nevhodnou pro evakuaci osob).

Jistý posun názoru anonymních zpracovatelů novely,je vidět na předchozím, naprosto podivuhodném ustanovení přílohy č. 6, část B bod B.1 písmeno B),ve znění:

hořlavé látky nesmí být použity v jiných prostorech určených pro více než10 osob, pokud celková plocha použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí býtdále použity v prostoru přede dveřmi a za dveřmi, a to v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří,vymezené částí kruhu k ose dveří.

A nyní můžeme s laskavým přispěním Gř HZS používat:

hořlavé látky uvedené v písmeni a) nesmí být použity podstropem i v jiných prostorech určených pro více než 10 osob, pokud celková plocha použití zahrnujevíce než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí být dále použity v prostoru pod stropem přededveřmi a za dveřmi, a to v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří, vymezené částí kruhu k ose dveří.

Poznámka: Pokud pominu nový odkaz na písmeno a) stejnéhoodstavce (kde jsou uvedeny látky, které při hoření či tepelném rozkladu odkapávají nebo odpadávají)a přidání zvýrazněné formulace “pod stropem”, je zjevně matoucí ponechaní původní formulace druhévěty - pokud ji čtu, tak se týká jakékoliv hořlavé látky či jakéhokoliv prostoru (třeba i stříškynad vstupními dveřmi do rodinného domu?).

Dne 2. prosince 2010 jsem obdržel definitivní potvrzení skutečnosti, že mezi ministerstvy a ostatnímiústředními úřady právě probíhá, cituji :

“…v rámci mezirezortního připomínkového řízení zasílám návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláškač. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

Vaše řádně odůvodněné připomínky k uvedenémumateriálu lze zaslat také na e-mailovou adresueliska.kocourkova@mvcr.cz.

Zároveň Vás žádám o sdělení jména a telefonického čísla Vašeho zaměstnance, který je oprávněn vypořádatVámi uplatněné zásadní připomínky"

Pokud nahlídnete do paragrafové části návrhu zmíněné vyhlášky - tak zjistíte, že kromě vyškrtnutí odstavce (8) § 30, tj. o zákazu vjíždění vozidel na plynový pohon do veřejných podzemních garáží (co se velmi nelíbilo jinému českému ministerstvu), se po odborné stránce jedná o ryze “kosmetické” úpravy a naprostá většina koncentrovaných pitomostí v ní nadále zůstává.

V nedávné době, kdy jsem se snažil o zrušení této vyhlášky (pro její rozpor s listinouzákladních práv a svobod - nic jiného již procesně nezbývalo), se tehdy Ombudsman JUDr. Otakar Motejnejprve bránil vstoupit do celé kauzy s tím, že moje připomínky jsou jaksi ojedinělé.

Proto, pokud profesně působíte v daném oboru požární bezpečnosti staveb, a má odvahu své případnépřipomínky k technické úrovni zmíněné vyhlášky sdělit ústředním institucím, porosil bych Vás učinit tak nejpozdějido 10. prosince 2010.

Asi nebude vhodné zasílat připomínky na výše uvedenou el. adresu. Jak se mi stalo v předchozích letech, na MVČR byly připomínky předaný přímo k vyřízení zpracovatelům vyhlášky, kteří je zpravidla odmítli sdělením “…děkujeme,dále neobtěžujte!”.

Osobně budu tentokrát volit cestu přímo přes ministra vnitra ČR (přes kontaktní adresu v poslaneckésněmovně, kde v rubrice “napište mi”je uvedeno: johhr@psp.cz) adále na odbor vládní legislativy Úřadu vlády ČR, na adresuknezinek.jan@vláda.cz .

Dále následuje celé znění “vyhlášky” i jejích příloh, se zdůrazněním navrhovaných změn.

Návrh novely vyhlášky č.23/2008 Sb. (pdf)

Nález: Od Ústavního soudu, který se prezentuje jako nejvyšší, nezávislá soudní instituce v ČR, jsem očekával brilantní analýzu i nezpochybnitelné posouzení dané skutečnosti. Současně jsem předpokládal, že u Ústavního soudu je naprostou samozřejmostí aplikovat již starořímské pravidlo: "nechť je slyšena druhá strana". Přestože jsem byl navržen jako důkazní svědek, žádnou šanci jsem nedostal, a mohl jsem jen nevěřícně zírat na inscenovanou skutečnost. Senátu dne 9. června 2009 předsedal muž, jehož jsem dlouhá léta prostřednictvím televize vídal v parlamentní lavicích, vyhrazených pro sociální demokracii a jehož minulost je spojena se členstvím ve straně ještě "revolučnější". Jiný ctihodný muž v taláru, soudce zpravodaj, uvedl, že ve věci samé se nejprve dotázali ministerstva vnitra ČR a když od něj obdrželi písemný elaborát, tak se údajně rozhodli. Argumenty byly chatrné, zjevně účelové, deficit objektivity i nestrannosti se jevil zcela zřejmým, a proto označení fraška je skutečně na místě:

Nedostupnost technických norem - byla soudcem zpravodajem zpochybněna tím, že HZS zajistilo po 1. lednu 2009 na svých krajských ředitelstvích přístup do elektronické. databáze ČSN. Tam prý může do norem nahlédnout každý občan ČR (stejně tak každý český projektant, který je uživatelem této databáze ví, že data z ČSN sdílená on-line, nesmí být poskytována třetím osobám; proč to v dané kaze neví ÚS, zřejmě mu to MV ČR opomnělo ve svém dopise sdělit).

V případě odkazů na technické normy - bylo konstatováno, že technicky i obsahově je složité, převzít do právní vyhlášky celá znění jednotlivých norem a proto jsou akceptovatelné konkrétní odkazy (ÚS však jaksi nezajímalo, že projektovat se dá přímo podle jednotlivých ČSN, bez jakékoliv "řídící" vyhlášky, a dlouhá léta to tak bez problémů fungovalo u nás a standardně to funguje i ve světě).

Přenosné hasicí přístroje v nových rodinných domech - jsou prý, jak sdělilo MV ČR, vyžadovány proto, aby se zabránilo rostoucímu počtu požárů i obětí - podle soudcem zpravodajem jediného presentovaného roku 2008 došlo v domácnostech k 2518 požárům a zemřelo při nich 67 osob (škoda, že ÚS nepřihlédl k delšímu časovému období - např. za posledních pět let je uvedený počet požárů nejnižší a počet usmrcených druhý nejnižší, což jsou data, která sdělení MV ČR vůbec nepodporují; ale proč zejména nevyhodnotil fakt, kolik požárů, či úmrtí bylo v nových domech, zkolaudovaných třeba v roce 2008 a kolik z celkového počtu úmrtí byli tzv. "bezdomovci" - jen v Ostravě to v prosinci 2008 byly minimálně 4 osoby).

O lokálním požárním čidle v předsíni - jsem se na ÚS dozvěděl , že podle sdělení MV ČR, podobný předpis již platí ve Finsku a také v Rumunsku; v řadě dalších zemí se prý legislativně připravuje a má je taktéž 97% domácností v USA (možná žádný ze soudců ÚS ještě neměl příležitost nahlédnout do domácnosti v USA, ale proč jim MV ČR nesdělilo, že čidla v USA zpravidla bývají instalována úplně jinde, než v předsíni).

Požadavek na přenosné hasicí přístroje a požární čidla - je podle sdělení MV ČR a s ním se ztotožňujícím ÚS věcně proporcionální, neboť se musí chránit také zájmy třetích osob. Prý, aby požár neohrozil sousední objekty (škoda, že v rámci objektivity pisatel stanoviska za MV ČR nesdělil ÚS, že pro tento případ slouží u nových objektů projektem vymezené odstupové vzdálenosti).

Prý to bylo legislativně čisté - což z hlediska konstatování ÚS považuji za zvlášť zavrženíhodné. Posuzovali vůbec nějaká fakta: - zmocnění ke zpracování vyhláškyzískalo MV ČR až během I. pololetí roku 2006, za předvolebního chaosu, kdy tehdejší premiér Paroubek prosadil, společně s komunisty, vparlamentu téměř cokoliv; lidé z prevence Gř HZS však prokazatelně psali "vyhlášku" již v letech 2004 až 2005, zřejmě to dělali jen do šuplíkua výhradně po pracovní době; v legislativním plánu MV ČR byla vyhláška zařazena až na II. pololetí 2006; protože již byla připravena v předstihu,tak ji stihl v srpnu 2006 tehdy odstupující ministr vnitra Bublan rozeslat do meziresortního připomínkového řízení a nakonec vyhláška byla vydána, přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vyslovilo s návrhem zásadní nesouhlas (škoda, že tentokrát dobře placení soudci odvedli velmi špatnou práci).

Ještě se Vám nezdá, že vše byla komedie, zinscenovaná pro případnou senzaci očekávající média. Pokud jsem měl čas to sledovat, tak hbitě píšící mládež "nabušila" do mobilních počítačů jim předkládaná zdůvodnění a odešla ještě před vyhlášením předsedajícího senátu, dříve politika, že je to definitivní a na věčné časy. Jednání trvalo do 16 hodin, ale již v 15⁵⁰ "viselo" na internetu aktuální sdělení, že senzace se nekonala - ústavní soud přece rozhodl v zájmu státní exekutivy a otázky, které s tím souvisí, si nikdo neklade (je třeba jít lovit novou senzaci). Přitom precedens je to nebezpečný, zítra může např. vlivný výrobce zdravotnických potřeb přesvědčit úředníky jiného ministerstva ČR, že úrazů v domácnostech je ještě více než požárů - aby nám vyhláškou nařídili, že si každý občan pořídí domů lékárničku a jedenkrát ročně obmění její obsah. Zákonný předpis o institucionálním postupu ve věci zrušení odborně špatné vyhlášky nebo zrušení konkrétní technické normy, totiž v tuzemském právním systému chybí. Jistě varianta, že Ústavní soud svým nálezem zruší věcně špatnou "vyhlášku" pro její rozpor s ústavním pořádkem, je krajním řešením, ale v současné době to byla jediná cesta vedoucí ke zrušení předpisu (na to, že přijde osvícený ministr vnitra a sám "vyhlášku" zruší, prostě nevěřím).

Událost: 26.ledna 2009 tuzemská média objevila na webu "ochrance.cz" zprávu, kdy veřejný ochránce práv žádáÚstavní soud ČR o "zrušení protipožární vyhlášky". Během dne tuto informaci zařadily do zpravodajství rozhlas, internetové deníky a nakonec v hlavních zpráváchtaké televize. Jen pro informaci - na zpravodajském portálu, který je označován za nejdůvěryhodnější v ČR, se do hlasovací ankety zapojilo přes 6000respondentů a přes 80% vyjádřilo souhlas s návrhem na zrušení (zřejmě i na tuto skutečnost tiskový mluvčí Gř HZS najde vysvětlení).

Úvod

Dostal jsem z jednoho celostátního deníku písemnouotázku: "Co je vlastně cílem vyhlášky MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požárníochrany staveb ?" Musím přiznat, že až do této chvíle, jsem v tomto smyslu neuvažoval.Proto jsem v odpovědi nejdříve uvedl, co jsem od vyhlášky sám očekával. V oblasti navrhovánístaveb - omezení kreativity subjektů, kteří za úplatu klidně poručí větru i dešti.V oblasti provádění staveb - zavedení standardního pravidla vyspělých zemí, kdyza realizaci navržených požárně bezpečnostních řešení je zodpovědný stavbyvedoucí a nikolivprofesní projektant. V oblasti užívání staveb jsem očekával zcela jasná a nekompromisnípravidla, kdy změnou dokončené stavby a nejen takovou, co podléhá stavebnímu řízení, se nesmísnížit požární bezpečnost dotčené části objektu, zejména nedojde ke snížení bezpečnosti osob,a že nejsou přípustné jakékoliv úpravy, podle libovůle dynamických manažerů nebo snadnozbohatlých majitelů čehokoliv.

Pokud jde o prioritní cíl státu v oblasti požární bezpečnosti staveb, ten se za léta nezměnila je pořád stejný - schopnost stavebních objektů bránit v případě požáru ztrátám na životech azdraví osob, popř. zvířat a teprve následně ztrátám na majetku. Text vyhlášky však specifikujeúvodní technické podmínky požární ochrany staveb tak, že nejdříve se zabývá odstupovými vzdálenostmi,dále zdroji požární vody, vybavením stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, přístupovýmikomunikacemi a nástupními plochami pro požární vozidla a zabezpečením stavby, či území jednotkamipožární ochrany. Potom následuje část týkající se stavebních konstrukcí, technologických zařízení ateprve na závěr se uvádí evakuace osob a zvířat.

Nařízením instalace autonomních hlásičů kouře do předsíní bytů (údajně nových), dáleinstalací hasicích přístrojů v rodinných domech (údajně nových) a specifikací přídavnýchhořlavých látek, které lze umístit v jakékoliv chráněné únikové cestě vedoucí z objektu, se úroveňochrany osob v případě požáru téměř s jistotou nezvýší. Uvedená opatření a celá řada dalšíchustanovení vyhlášky svědčí o jiné prioritě předpisu a tou je ochrana majetku. Takže jsemnakonec odpověděl, že cíl vyhlášky vyjadřuje už samotný její název - jedná o požární ochranu staveb.

Jistě, z hlediska konkrétního postiženého subjektu, který požár ve zdraví přečká, je i minimalizacepřípadných škod důležitá. Současně nelze opomenout fakt, komu v konečném důsledku přinese omezení škodz nastalých rizikových událostí, zřejmý ekonomický efekt. Asi tomu, kdo nemusí zpětně vyplácetžádné nebo jen minimální smluvní plnění. Jenže taková plnění poskytují privátní společnosti,jejichž hlavním posláním je tvořit zisk. Tyto společnosti však mají samy, svou obchodní politikou,motivovat získané zákazníky, aby si pořídili jistá technická zařízení, která mohou přispět k ovlivněnípřípadných škod. Rozhodně tuto činnost za ně nemá svými nařízeními suplovat stát.

Pokud by stát, potažmo Ministerstvo vnitra ČR, skutečně transparentně hájilo oprávněnýzájem státu, pak by jistě potřebná vyhláška po nezbytných úvodních preambulích, začínalakapitolou o ochraně osob, kam rozhodně přísluší zařadit i následující ustanovení:

"V případech postupu podle příslušných českých technických norem, které stanoví vybavitobjekty nebo jejich dílčí prostory únikovými cestami vedoucími dvěma směry, není dovoleno seod těchto požadavků odchýlit, ani pomocí náhradních opatření."

nebo

"V době provozu všech vnitřních shromažďovacích prostorů, nesmí být u instalovaného panikovéhokování, které odpovídá příslušné české technické normě, jeho funkce blokována, či jinak omezenamechanickým nebo elektrotechnickým zařízením".

Rovněž případný požadavek vyhlášky na instalaci konkrétního technického prvku, má být jednoznačný.To znamená, požadované zařízení, které vykazuje předepsané výrobkové vlastnosti, musí plnit při požárusvoji funkci, bez ohledu na okolní podmínky. A nikoliv, že bude účinné pouze při souběhu jistýchpříznivých okolností.

Nedisponuji právním vzděláním, ale v dostupné literatuře se uvádí, že stanovení povinnosti v obecněplatném právním předpisu musí být přesné, správné, nezavádějící a musí dotčenému subjektudovolit, aby porozuměl povaze nařízení, které je mu ukládáno.

POZNÁMKA Vyhláška sice ještě neplatí, ale již nynízásobují tiskoví mluvčí Hasičského záchranného sboru média stanovisky, které lze s nadsázkoushrnout takto: "Ano, babička od Červené Karkulky si nemusí pořizovat hasící přístroj, přestožejejí chaloupka je setsakramentsky špatně přístupná". Jen si nejsem z textu vyhlášky jistý, jestlinám pánové říkají pravdu? A jen tak mimochodem, nařídit babičce, aby si koupila hasící přístroj,rozhodně nepředstavuje žádné hrdinství.

Z úvodní otázky je zřejmé, že problematiky, která se bude dotýkat miliónů občanů ČR, si již začalavšímat média. Dokážu pochopit postoj mluvčího Gř HZS, který je ve vyjádřeních důsledně loajální vůčísvému zaměstnavateli. Ale protože není mluvčím soukromé společnosti, nemají jeho stanoviska balamutitlaickou veřenost anebo účelově zneužívat statistické údaje, kterými právě Gř HZS disponuje. Pokud buducitovat jedno z nich: "Každý hasičský přístroj může zachránit život" - mohu pouze konstatovat, žez profesního i z laického hlediska se jedná o nebetyčnou pitomost. Nevím, od které doby rozhodlo Gř HZS,že základem ochrany osob před požáry v ČR již není jejích evakuace, ale likvidace požáru v jeho úvodní fázi.V souvislosti se změnou priorit mě eminentně zajimá, v kolika spisech o požáru za posledních pět let je v odborném požárním hodnocení uvedeno, že některá z 351 usmrcených osob v bytovém fondu domovním zemřela právě proto, že se nemohla evakuovat, protože neměla k dispozici přenosný hasicí přístroj a zejména ten s hasící schopností 34A?

§ 1 Předmět úpravy

Pokud se tvoří nová technická norma, řídí se její zpracování platnými metodickými pravidly.Na začátku normy se standardně uvede kapitola "Termíny a definice", ve které se krátkýmvýstižným názvem specifikují vybrané pojmy (termíny), s nimiž bude příslušná norma dáleoperovat a zároveň se u těchto pojmů podrobným popisem nebo odkazem na jinou normu specifikujejejich význam (definice).

Tento postup sleduje dva cíle - definice již v úvodů normy určí jasná vztahová pravidla a vnavazujících částech textu potom stačí uvádět jen příslušné názvy termínů (nemusí se vždyznovu a znovu opisovat jejich konkrétní význam), což v konečném důsledku znamená přehlednějšístrukturu jednotlivých ustanovení.

Analogické pravidlo o vymezení "základních pojmů" obsahuje také většina obecně platných právníchpředpisů technického zaměření. Vyhláška č. 23/2008 Sb. (dále jen "vyhláška"), však mezitakové předpisy nepatří. Další možností je nahradit vymezení "základních pojmů" číselnými odkazy(poznámky pod čarou) na jiné právní předpisy. Ani tuto, již méně uživatelsky komfortní variantu,však "vyhláška" důsledně neuplatňuje. Proto není možné jednoznačně určit, jaký přesný význam, vevztahu k deklarovaným požadavkům "vyhlášky" budou mít některé používané termíny - namátkou:

stavba, zařízení staveniště, výška stavby, udržovací práce, úprava interiéru, užívání stavby, úroveňpožární ochrany dokončené stavby, stavební výrobek, hořlavý předmět, hořlavá látka, volně vedené vodičea kabely, technické zařízení k řízení evakuace, světelná signalizace požáru, prvek bezpečnostního systému,rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, třída mateřské školky, jedinečný prostor památkově chráněnýchstaveb, jedinečná sbírka historických předmětů (některé bizarnosti typu "požární uzávěr prostoru", "malýzávěsný automat na jiné zboží", "hořlavý předmět ve tvaru nástěnky" apod., zatím pomíjím).

Ke zpřehlednění textu technické normy jednoznačně přispívá zavedení názvů kapitol (např.navrhování staveb), kdy soustředěním navazujících ustanovení se jednoznačně vymezí působnostpříslušné kapitoly. U technické normy se zpravidla neopomene zařadit kapitola "Společná ustanovení",která soustředí všechna základní pravidla, vztahující se k předmětu normy v celém jejím rozsahu (princip"vytknutí" před závorku). Ani tato strukturální pravidla "vyhláška" neuplatňuje.

§ 2 Navrhování a umístění stavby

V tomto paragrafu "vyhláška" specifikuje sedm základních požadavků požární ochrany staveb.K jejich naplnění se primárně využívá formy odkazů na české technické normy, uvedené v příloze č. 1"vyhlášky". Ve výchozím ustanovení, případně v odkazové příloze však chybí velmi důležité pravidlo -mělo znít asi takhle: "Pokud je v příloze uvedena česká technická norma s nedatovaným odkazem (bezuvedení roku jejího vydání), platí pro navrhování staveb vždy nejnovější vydání příslušné normy,včetně jejích změn".

Kromě toho výčet norem uvedený v příloze č. 1 "vyhlášky" je uzavřený. Současně není specifikovánpřípad, jak postupovat při vydání nové normy v oblasti požární bezpečnosti staveb (např. připravujese ČSN 73 0848 "požární bezpečnost elektrických zařízení") nebo pokud se po novelizaci vydá normapod změněným názvem nebo pod jiným označením. Tím se v podstatě konzervuje stav ke dni 8. února2008, kdy "vyhláška" vyšla ve Sbírce zákonů.

POZNÁMKA Pokud si někdo myslí, že jsem zbytečný pesimista,tak již 3 týdny po vydání "vyhlášky" došlo k prvnímu případu: ČSN EN 3-7 byla 29. února 2008 zrušenaa nyní je nahrazena novou technickou normou s jiným označením ČSN EN 3-7 + A1:2008-02. Kromě toho mě velmizajímá důvod, proč v příloze č. 1 "vyhlášky" není uvedena velmi potřebná ČSN 73 0821, a to nejen za sebe, ale také zaČeský normalizační institut, který toto doplnění vyhlášky včas uplatnil jako zásadní připominku se zdůvodněním, cituji: "... nezavedením bude docházet k nárůstu nákladů účastníků stavebního řízení oproti současnému stavu, a to kvůlizajišťování nadbytečných výpočtů, odborných posudků a případně zkoušek stavebních konstrukcí pro stanoveníjejich požární odolnosti". Přestože zmíněné instituci pro její překotné zavádění evropských norem zrovnanefandím, formuluje problém zcela přesně.

§ 3 Požární úseky a požární riziko

V tomto paragrafu se mj. (odkazem na navazující § 15 "vyhlášky") zavádí do systémupožární bezpečnosti objektů pro individuální bydlení precedens, kdy u většiny případů může býtsoučástí požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci jednotlivá garážnebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla. Jedná se o úplně zásadnínázorovou proměnu GŘ HZS, neboť ještě v roce 2002, při poslední novelizaci ČSN 73 0804, se stejnýmřešením tato ústřední instituce vůbec nesouhlasila (již připravené znění se muselo předělat adokonce doplnit o "přístřešky" pro motorová vozidla).

POZNÁMKA Použitá formulace je čítankovým příkladem stavu,kdy "vyhláška" má stanovovat cíle dlouhodobého charakteru a nikoliv konkrétní projektová řešení, častovytržená z kontextu důležitých souvislostí. Deklarace dílčí možnosti, totiž neřeší potřebné navazujícívazby, které následně v praxi vyvolají otázky: Může být součástí jednotlivé garáže také jiný prostor(dílna či příruční sklad prostředků souvisejících s provozem vozidla) i když se nebude jednat o kategorii"byt s provozovnou" ? Jaké požární riziko v prostoru garáže či případných přidružených prostor se budeakceptovat bez dalšího průkazu? Může být součástí přístřešku také nadkryté "posezení", včetně případnéhomísta pro palivo do zahradního krbu? Jak se budou pro dané případy určovat a vymezovat odstupovévzdálenosti od objektu rodinného domu, včetně případů částečného propojení garáže s domem (např.společná střešní konstrukce)?

Odkazem na § 23 se mj. požaduje: "Každá třída mateřskéškoly musí tvořit samostatný požární úsek". Protože termín "třída mateřské školy" není proúčely "vyhlášky" definován a ani se blíže nespecifikuje příslušným odkazem, bude v praxi složitétento požární úsek vymezit - neboť, co je konkrétně "třída" v uceleném prostoru s hernou, ložnicía stravovací částí?

POZNÁMKA V objektu mateřské školy, kde jsou děti pod trvalýmdohledem dospělých osob, považuji takový požadavek za zcela zbytečný. Kromě toho mám vážné pochybnosti,jak budou děti při každém východu ze "třídy" (např. na WC nebo do umývárny) otevírat, požární dveře -opatřené dnes již nezbytným samozavíračem (z cenových důvodů totiž nelze očekávat, že každé takové dveřebudou vybaveny automatickým otvíračem dveřního křídla nebo provedeny jako "zdvojené", s požární částífixovanou v otevřené poloze elektronickým zádržným systémem).

V tomto paragrafu se také (odkazem na přílohu č.1, část 3)implantuje do systému požární bezpečnosti v ČR problematická ČSN EN 1991-1-2. Postup podle tétopřevzaté evropské normy se tím staví na úroveň řešení podle dlouhodobě ověřené řady norem ČSN 73 08xx.Tím se zavádí úplně odlišná míra požárního rizika, kterou až dosud představuje pro nevýrobní objektyvýpočtové požární zatížení; pro výrobní objekty pak ekvivalentní či pravděpodobná doba trvání požáru, vespojení s normovou nebo pravděpodobnou teplotou plynů v prostoru. Toto "sjednocení" však zcela odporujezávěrům ze společného jednání TNK 27 i obou subkomisí SC1 + SC2 ze dne 25.5. 2004, kde bylo při projednánírozborového úkolu RU/0767/04 k této evropské normě odsouhlaseno:

Návrhová hustota požárního zatížení q_f.d může být použita pouze v rámci postupu podleEurokódu 1 - jako podklad pro teplotní analýzu, vedoucí ke stanovení požární odolnosti konkrétního stavebníhoprvku výpočtem (nelze ji, ani při použití přepočtového součinitele čisté výhřevnosti, aplikovatna současné návrhové postupy norem PBS).

Výpočtové požární zatížení p_v není kompatibilní s návrhovou hustotoupožárního zatížení q_f,d.

Výsledná návrhová hustota požárního zatížení q_f.d není souměřitelná s principystanovení požárního zatížení podle návrhových norem PBS (zejména s ohledem na zavedení pravděpodobnostníchsoučinitelů do výpočtové rovnice a na druhé straně vynechání podmínek odvětrání posuzovaného prostoru).

"Ekvivalentní doba vystavení účinkům požáru" - t_e,dnemůže být přímoaplikována do českých projektových norem PBS; její výsledná hodnota (až na výjimky, pro konkrétnípůdorysnou plochu požárního úseku a faktor otvorů O = 0,04) je rozdílná od "ekvivalentní dobytrvání požáru" - τ_е podle ČSN 73 0804.

Ekvivalentní doba t_e,dse může použít při postupu podle Eurokódu 1, včetnědílčích navazujících Eurokódů 2 až 6 a sloužit jako konečná regulační podmínkat_e,d < t_fi,d ≥ t_fi,requ -k prokázání, zda je možné hodnotu požární odolnosti stavební konstrukce, získanou výpočtem, použít prodalší postup při řešení PBS (tj. výpočtem stanovená doba požární odolnosti je vyšší než ekvivalentní doba vystavení účinkům požáru a současně je větší než požadovaná normová doba požární odolnosti).

POZNÁMKA Na převzaté ČSN EN 1991-1-2 mi nejvíce vadí jejíneověřenost v praxi (často se totiž evropské normy "testují" až, po vyhlášení platnosti ve Věstníku;proto zejména ekonomicky vyspělé země EU na jejich úplnou aplikaci, nahlížejí s výraznou časovou rezervou).Důkazem kvality budiž skutečnost, že po dosazení reálných hodnot do některých rovnic v ČSN EN 1991-1-2 segenerují fyzikálně neodpovídající výsledky. A přestože jsem uvedené skutečnosti písemně urgoval jak u ČNI,tak přímo v CEN, dosud nedošlo k nápravě. Kdo má ochotu zkoušet doporučuji např. rovnice (B.19), (C.1),(C.6), (C.8) apod. Kromě toho"vyhláška vůbec neřeší postup, jak se bude tzv. "požární riziko" určené podleČSN EN 1991-1-2, aplikovat při zpracování kompletního PBŘ objektu, pokud tuzemské návrhové normyřady 73 08xx vyžadují postup, který je podmíněn standardním požárním rizikem nebo jeho dílčímisoučiniteli (např. při posuzování únikových cest, protože tuto kapitolu ČSN EN 1991-1-2 svýmzaměřením logicky neobsahuje).

§ 4 Stupeň požární bezpečnosti

V odstavci (2) se uvádí, že v případě postupu podle ČSN EN 1991-1-2 se stupeň požárníbezpečnosti nestanovuje. Tato deklarace je v přímém rozporu s bezpečnostní podmínkou, kteroujsme při přebírání EN 1991-1-2 do soustavy ČSN zavedli, a to konkrétně do přípustné Národní přílohy NA -která má na území České republiky normativní charakter. Tuto nezbytnou podmínku jsme zavedli proto,že v celé EN 1991-1-2 není zohledněn žádný vztah mezi potřebnou požární odolností stavebního prvku vůčivýšce posuzovaného objektu nebo obecně vůči jakémukoliv konstrukčnímu systému. Pro informaci ji uvedu vplném znění:

NA.2.1 Požární odolnost se stanoví v závislosti na druhu nosných a požárně dělicích konstrukcí,na návrhové intenzitě požáru v posuzovaném požárním úseku, výškové poloze požárního úseku, výšce budovy aužití požárně bezpečnostních zařízení a opatření takto:

– pokud se pro výpočet teploty plynů zvolí nominální teplotní křivka, pak se jako časový úsek použijevětší z hodnot: ekvivalentní doba vystavení požáru stanovená podle přílohy F nebo požadovaná hodnota požárníodolnosti konstrukce podle národních technických předpisů;

– pokud se pro výpočet teploty plynů zvolí modelový požár, pak se mezní požární odolnosti stanoví podlenárodních technických předpisů.

Tato podmínka vpodstatě znamená - při stanovení požární odolnost konkrétního stavebního prvku výpočtem,ať se použije jakýkoliv způsob tepelného namáhání (tj. podle nominálních teplotních křivek nebo podlemodelů požáru), musí být výsledná vypočtená hodnota vždy vyšší, než stanoví národnípředpis - což je zatím ČSN 73 0802:2000 nebo ČSN 73 0804:2004. Podle těchto ČSN se požadovaná požárníodolnost stanoví výhradně na základě určeného stupně požární bezpečnosti (tj. i při postupu podleČSN EN 1991-1-2:2004 je nutné znát příslušný stupeň požární bezpečnosti).

POZNÁMKA Nevím, zda tvůrci vyhlášky tuto důležitou bezpečnostnípodmínku opomenuli nebo jestli snad do doby nabytí účinnosti "vyhlášky" připravují změnu konkrétní normy.Přesto by neměli zapomenout, že rovnice pro stanovení "ekvivalentní doby vystavení účinkům požáru" jsou zhlediska exaktního vyjádření zjevnou ukázkou snahy orgánů CEN o sjednocení určité problematiky dovšepostihujícího pravidla. Takové řešení však vyžaduje řadu zjednodušení i kompromisů (vždyť v EUjsou členské státy, které dodnes ještě nedělí objekty do menších požárně vymezených částí - požárníchúseků). Proto ve výsledné rovnici (F.1), která má mít podle názvu i výsledné jednotky "časový charakter",anebo také ve výchozí rovnici (E.1), se vedle sebe vyskytují zcela nesourodé parametry - "hustota požárníhozatížení" (jako faktor požárního rizika), k tomu "druh provozu", či "součinitel plochy" (jako faktorekonomického rizika) a současně "faktor požárně bezpečnostních zařízení". Nakonec je vše korigováno "převodnímsoučinitelem tepelných vlastností konstrukcí", dále "opravným součinitelem pro některé nehořlavé materiálytvořící nosné průřezy" a nakonec "součinitelem větrání". Jistě počítačový program nemá problém vše vzájemněvynásobit - přesto se uživatel, zadávající jednotlivá data při výpočtu zcela zastaví, když nenajde korekčnísoučinitele materiálů nosných průřezů pro běžné zdivo nebo pro dřevěné prvky. Po zkušenostech s programovánímtéto problematiky a provedení srovnávacích výpočtů, docházím ke zjištění, že zmíněná evropská normanegeneruje "ekvivaletní dobu vystavení účinkům požáru", ale spíše obchodní pravidlo pojišťovacíchspolečností - "čím větší plocha - tím větší riziko mimořádné události - tím vyšší požadavky na preventivnízajištění". Místo úvah předkládám konkrétní příklad:

Ekvivalentní doby vystavení účinkům požáru t_e,d pro různé plochy

plocha [m²]
p_n [kg/m²]
q_f,k [MJ/m²]
q_f,d [MJ/m²]
t_e,d [minut] (beton)
t_e,d [minut] (nechr. ocel)
25
15
251,2
172,4
11,4
4
250
15
251,2
352,7
29,6
17,8
2500
15
251,2
446,7
37,4
29,6
25
60
1005
1029,6
67,8
23,9
250
60
1005
1404
117,6
70,9
2500
60
1005
1778,4
149
118
součinitel δ_q2 = 1,0 a δ_n = 0,78;
větrací otvory tvoří 10 % podlahové plochy;
parametry ohraničujících konstrukcí: ρ = 2000 kg/m³, c = 1000 J/kgK,Λ₂₀ = 1,0 W/mK .
Poznámka: Např. rozdíl mezi dobou 23,9 minuty a 118 minut u nechráněné oceli (přistejném množství hořlavých látek na jednotku plochy a stejných parametrech ohraničujícíchkonstrukcí) je fyzikálně nezdůvodnitelný. Čistě matematicky jde o toto - celkové množstvíhořlavých látek v daném prostoru se dělí půdorysnou plochou a tento podíl se následně vynásobísice jen "odmocninou plochy", která však generuje hodnotu větší než 1,0;to znamená, že zmíněnouoperací se fiktivně zvýší celkové množství hořlavých látek, které mohou při požáru produkovatteplo.

§ 5 Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru

V odstavci (1), se "stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí" odkazuje na přílohuč.1 část 4. V této části přílohy však není uvedena často používaná ČSN 73 0821 - minimálněalespoň pro zajištění určité kontinuity, aby k termínu ukončení přechodného období (k únoru 2010)byla tato norma novelizována (alespoň v rozsahu poslední revize z roku 2005, kterou odmítla úzká, lečvlivná skupina zainteresovaných osob) a projektanti nebo dodavatelé staveb nebyli, vedle průkaznýchzkoušek, odkázání jenom na problematické "požární Eurokódy" nebo na posudky různé kvality.

V odstavci (2) se pro předem nedefinovaný termín "nadzemní podlaží" taxativně stanovíminimální požární odolnost na hodnotu 30 minut.

POZNÁMKA Uvedený požadavek považuji za velmi problematickýze dvou důvodů. Jednak proto, že se bude vztahovat k jakémusi pojmu "nadzemního podlaží", což bude zhlediska určení nejasné, a to hlavně u technologických objektů. A druhým důvodem je jakákoliv absencepožárního rizika u tohoto postupu - nechci se stát svědkem, kdy pro požární riziko nepřesahující15 kg/m² nebo dokonce v prostorech bez požárního rizika budeme navrhovat konstrukce spřídavnou požární odolností nebo či snad zásadně konstrukce železobetonové (u některých úpravenvody, ČOV, či technologických celků pro zpracování nehořlavých hmot, je takové řešení nesprávnénejen z ekonomického hlediska).

Na druhé straně v tomto paragrafu postrádám ustanovení,které by odstranilo potíže, s nimiž se při kolaudacích staveb často setkávají pracovníci územněpříslušných HZS - totiž zavést pravomoc vyžádat si, pokud "předložená dokumentace deklarující požárníodolnost konkrétního stavebního prvku je příliš obecná nebo z ní není zřejmé co konkrétně prokazuje",předložení či nahlédnutí do výchozí dokumentace ověřující požární odolnost (např. do protokolu ozkoušce požární odolnosti). Vedle toho bych uvítal taxativní omezení ploch hořlavých izolací vnenosných obvodových a zejména ve střešních konstrukcích (např. od půdorysné plochy objektu přesahující1500 m² se musí tyto konstrukce zahrnout do posuzování konstrukčního systému objektu).

§ 6 Reakce na oheň

Problematika reakce na oheň, která systémově patří do první fáze požáru je v této vyhlášce zařazenaaž do oblasti "plného rozvoje" požáru (mezi "požární odolnost staveních konstrukcí" a požadavky na"střešní pláště").

POZNÁMKA Z hlediska zaměření "vyhlášky" se uvedená problematikatýká navrhování, provádění i užívání stavby a proto má být uvedena v části deklarující společná ustanovení(zpravidla to bývá v úvodu technického předpisu).

V tomto paragrafu se taxativně požaduje, klasifikovat "stavebnívýrobky" určené k zabudování do stavby a dokonce i "stavební konstrukce" do tříd A až F, podleodkazové ČSN EN 13501-1. Navrhované znění rozhodně není formulováno tak, aby z hlediska praktickéaplikace bylo přesné, správné a nezavádějící.

POZNÁMKA Zmíněná ČSN EN 13501-1určuje postup klasifikacepro "stavební výrobky" (tj. materiál, prvek, složka), včetně "stavebních výrobků" zabudovaných vkonstrukcích staveb. Nevím, však podle čeho se budou do tříd A až F klasifikovat blíže nespecifikované "stavební konstrukce". Kromě toho klasifikace do jednotlivých tříd se provádí výhradně podle výsledků k tomu předepsaných zkoušek. V případě zařazení do tříd A2, B, C, D a dále pro určení doplňkové klasifikace s1, s2 a s3 se využívá testů podle ČSN EN 13823 "Zkouška jednotlivým hořícím předmětem". Tato zkušební norma však standardně platí pro zkoušení rovinných vzorků. "Vyhláška" však taxativně požaduje klasifikaci u všech stavebních výrobků. Jenže postupy jak transparentně se budou, do doby, než se připraví odpovídající zkušební metodiky, testovat vůči reakci na oheň také "nerovinné" výrobky - "vyhláška" vůbec nestanoví. Obecná informace uvedená v poznámce u Předmětu normy ČSN EN 13823, cituji: "Zacházení s některými druhy výrobků, např. lineárními stavebními výrobky, (potrubí, větrací potrubí, kabely atd.) mohou vyžadovat zvláštní pravidla", rozhodně není potřebná výchozí metoda.

§ 7 Střešní plášť

Ustanovení je klasickým příkladem opsání části textu, bez ostatních souvislostí, z konkrétní technické normy. V daném případě se jedná o formulaci: "Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru a není hodnocen jako požárně uzavřená plocha může tvořit souvislou plochu větší než 1500 m², pokud je navržen s klasifikací B_ROOF (t1) pro požadovaný sklon".

POZNÁMKA Během, užívání novelizované ČSN 73 0810:2005se ukázalo, že příslušný článek 8.4, vztahující se k hodnocení střešních plášťů podle novýchevropských předpisů, nepostihuje ve své nynější formulaci všechny možné případy; zejména takové,kdy součástí střešního pláště jsou hořlavé izolační materiály, které od prostoru s požárním rizikem,které shora ohraničují, bývají odděleny tepelně vodivými prvky (např. ocelový trapézový plech). Zmíněnouformulací rovněž nastala jistá kolize s článkem 8.15.5 ČSN 73 0802:2000 i článkem 9.14.7 ČSN 73 0804:2002,které členění střešního pláště v určitém kontextu vyžadují. S ohledem na osvědčené řešení a proto,aby nové ustanovení nevedlo k vytváření velkých ploch s nekontrolovaným šířením požáru ve střešnímplášti, bylo plánováno při nejbližší změně ČSN 73 0810:2005 ustanovení 8.4 upravit. Bohužel "vyhláška"tímto "zakonzervovala" požárně méně bezpečný stav, neboť všechny platné metodiky pro testování střešníchplášťů, které generují klasifikaci do evropských tříd B_ROOF, se vztahují k vyhodnocení působenípřípadného požáru na střešní plášť pouze z vnější strany (z exteriéru - od sousedního objektu či požárníhoúseku).

§ 8 Konstrukce komínu a kouřovodu

V odstavci (1) se deklaruje: "Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena zestavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jeho části mohou vykazovattřídu reakce na oheň B až E jsou- li splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č.1části 7 bodu 3". Pod tímto odkazem je uvedena ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, prováděnía připojování spotřebičů poliv, novelizovaná k 1. lednu 2008; možná Vám také přijde zvláštní,že tato právě vydaná norma se důsledně orientuje na ČSN 73 0823, která však byla k 31. 12. 2007zrušena.

POZNÁMKA Kromě toho, jak bylo uvedeno v předchozímv námitce k § 6 "vyhlášky", pro stavební výrobky komínů, kouřovodů nebo jejich částí se projejich zařazení do tříd reakce na oheň A2, B, C, D se využívá testů podle ČSN EN 13823"Zkouška jednotlivým hořícím předmětem", kdy zkušební norma standardně platí pro zkoušení rovinnýchvzorků, což některé speciální komíny a zejména kouřovody zpravidla nebývají.

V odstavci (2) se mj. deklaruje: " Vzdálenost stavebníkonstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až F od vnější pláště komína a kouřovodumusí být stanovena zkouškou …".

POZNÁMKA Kromě problematického zařazení každého výrobku,tvořící stavební konstrukci, do odpovídající třídy reakce na oheň, "vyhláška" pozapomněla, že blízkokomínů nebo kouřovodů se nemají vyskytovat také "zařizovací předměty". Podotýkám, že všenepostihuje ani kategorie "technická zařízení" v § 9 "vyhlášky", protože podle platné odkazovéČSN 061008 (z prosince 1997) se požadavky podle této ČSN vztahují na vlastní tepelné zařízení ajeho kouřovod jen do určité délky (dosud je limit - 1,5 m).

§ 9 Technická zařízení

V odstavci (1) je ve druhé větě deklarováno: "Druhy a vlastnosti volně vedenýchvodičů a kabelů zajišťujících funkčnost elektrických zařízení podle věty první jsou uvedenyv příloze č. 2". Pro praktickou aplikaci však chybí vymezení pojmu "volně vedené vodiče a kabely",neboť připravované evropské zkušební normy pro problematiku reakce elektrických kabelů na oheň,požadují působit po dobu 20-ti minut na vertikální zkušební vzorky plamenem, kde zdrojem tepla jeplynový hořák (o výkonu 21 kW nebo 30,7 kW). Z ustanovení není zřejmé, jestli působení danéhotepelného namáhání (tj. i následné návrhové požadavky), se bude skutečně týkat jen kabelůumožňující přímý vizuální kontakt, nebo také elektrických rozvodů překrytých materiály, které semohou při definovaném tepelném namáhání porušit.

POZNÁMKA Na rozdíl od zmíněného ustanovení "vyhlášky"tuzemské ČSN 73 0802:2000 v kapitole 12 nebo ČSN 73 0804:2002 v kapitole 13, tento pojem specifikujíjednoznačně, cituji: "vodiče a kabely jsou vedeny volně bez další ochrany, takže uložení a ochrana vodičůa kabelů neodpovídá stanoveným požadavkům". Za odpovídající provedení se považuje jejich uložení nebochránění prvky s definovanou kvalitou i požární odolností (tj. omítky požadované tloušťky, překrytídeskovými nehořlavými materiály, protipožárními nástřiky). Další možností "volného vedení bez dalšíochrany" je skutečnost, že elektrické rozvody jsou provedeny z vodičů nebo kabelů, které samy vykazujípředepsané funkční vlastnosti (např. jsou po stanovenou dobu provozuschopné i v podmínkách požáru).

K zásadní změně, která postihne celou řadu staveb, a to nejennávrhově ale hlavně nákladově, došlo u samotné odkazové přílohy č. 2. V rámci připomínkovéhořízení (v srpnu 2006) i při vypořádání připomínek (v září 2006) bylo předkládáno tabulkovéznění, ve kterém určené "Druhy vodičů nebo kabelů" byly rozděleny do tří skupin S, B, F, u kterýchbez dalšího bližšího určení bylo specifikováno, cituji:

S – kabel se sníženou hořlavostí (s omezeným šířením požáru)

B – kabel bezhalogenový (netoxický) s omezeným vývinem kouře

F – kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností)

Dne 26. října 2006 však Komise Evropských společenství vydala ve věci klasifikace reakcestavebních výrobků na oheň, rozhodnutí č. 2006/751/ES, která se týká samostatných třídreakce elektrických kabelů na oheň. Kromě vlastního textu rozhodnutí, obsahuje materiál taképřílohu, kde se vůbec poprve stanovují jednotlivé "třídy reakce elektrických kabelů na oheň",dále jejich "zkušební metody, příslušná "kritéria klasifikace" a také možné "doplňkové klasifikace".

Příloha č. 2 "vyhlášky" upustila od dřívějšího členění (jehož vliv na nákladovost stavebMV ČR v "odůvodnění návrhu vyhlášky" hodnotilo - bez případného vlivu na státní rozpočet)a místo něj má dodatečně "zapracovány" konkrétní parametry již v intencích rozhodnutí komise ES č.2006/751/ES. V publikovaném znění "vyhlášky" se "Druhy vodičů nebo kabelů" člení do třískupin I, II, III, u kterých se dále specifikuje, cituji:

I – kabel B2_ca

II – kabel B2_ca,s1,d0

III – kabel funkční při požáru (se stanovenou požární odolností)

POZNÁMKA Opět jsme konfrontování se skutečností, kdysotva EU stanovila nějaká pravidla, v ČR už je okamžitě chceme používat. Záměnu parametrů u kabelů z dřívějšíhopožadavku S za B2_ca bude třeba možné, po provedení ověřovacích zkoušek,alespoň nějak přijatelně zdůvodnit. Ale záměnu parametrů u kabelů dřívějšího požadavku B zaB2_ca, s1, d0 (s nejpřísnějším doplňkovým kritériem tvorby kouře i planoucíchkapek/částic) lze kvalitativně přirovnat ke skutečnosti, kdy jízdní kolo, nevyměníme za rychlejijedoucí motorku, ale přímo za tovární závodní speciál. Jaké kabely ve skupinách I až III budemepo 1.7. 2008 podle "vyhlášky" navrhovat do realizačních projektů, když zatím neplatí definitivnízkušební pravidla? Kolik budou takové kabely stát a nabízí je vůbec někdo ve svém standardnímvýrobním sortimentu (doufám, že ne pouze společnost, se sídlem v ekonomicky vyspělé zemi EU,která zcela náhodou "sponzorovala" tvorbu nové evropské normy pro danou oblast)? Jen pro informaci -stále totiž není definitivní, jaká pravidla budou platit pro zkoušení - např. v rozhodnutí 2006/751/ESuváděné scénáře podle prEN 50399-2-1 a prEN 50399-2-2 již nejsou zcela aktuální, neboť v roce 2007 seobě připravované EN sloučily do jediné prEN 50399:2007 a ta zatím prochází fází hlasování. Vedlezmíněných kriteriálních požadavků, budí v příloze č. 2 pochybnosti také vzájemné slučování některýchpožadavků - proč např. kabely, co musí být funkční při požáru (tj. vyhovují ve fázi II - etapa plnéhorozvoje požáru), ještě musí splňovat třídu reakce na oheň B2_ca (tj. vyhovovat ve fázi I -etapa rozvoje požáru) a k tomu vůbec neprocházejí únikovými cestami nebo požárními úseky vybranýchdruhů staveb?

V případě odstavce (2) opět není specifikováno jak lze dílčívýrobky pro zařízení tvořící systém ochrany před bleskem zkoušet, zda vykazují vlastnosti vhodné keklasifikaci do třídy reakce na oheň nejméně A2 (zpravidla se totiž, s ohledem na ČSN EN 13823,nebude jednat o rovinné materiály).

Odstavec (3) závazně požaduje "Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelnaumístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými rozvody vně obvodové konstrukce".Pro projektovou praxi chybí specifikovat pravidla měření "výšky stavby" - k jaké úrovni se má měřit azda se do limitních 45 metrů započítává i podlaží s "nízkotlakou kotelnou". Kromě toho taxativní ustanovenítypu "jen někde" (např. "kotelna v nejvyšším místě budovy" nebo "vedení plynu vně obvodové konstrukce")zcela omezuje vývoj i technický pokrok v dané oblasti (např. dnes zcela běžně mají plynové kotelnydvoustupňové hlídání úniku plynu). Paradoxně působí také skutečnost, že v tomto ustanovenínejsou dispozičně omezovány plynové kotelny, ve kterých bude konstrukční přetlak topné páry přesahovat 0,05 MPa nebo kde teplota pracovní kapaliny je vyší než bod varu.

Odstavec (4) ve druhé větě deklaruje: " Tepelné zařízení musí být umístěno od výrobků třídyreakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti…".

POZNÁMKA Klasický případ ustanovení, jak pro jakýkoliv předmět nelze "otrocky" nahradit termín "hořlavá látka" třídou reakce na oheň B až F (navíc "hořlavá látka" je stále základní pojem, který je specifikován jinou vyhláškou MV ČR, a to č. 246/2001 Sb.), případně bylo možné tento termín doplnit určitou přípustnou hranicí danou fyzikálním parametrem, který se dá snadno zjistit (např. spalné teplo nepřesahující 3 MJ/kg). Jen pro zopakování uvádím, že klasifikační ČSN EN 13501-1 platí pro "stavební výrobky" (a nikoliv obecně pro "výrobky" - např. zařizovací předměty, vybavení interiérů apod.). Stejné zaměření má nejčastější výchozí zkušební ČSN EN 13823, která navíc, jak již bylo několikrát uváděno, standardně testuje "rovinné" stavební výrobky.

V případě odstavce (6) není zcela transparentní, proč se s takovoupodrobností "vyhláška" zabývá identifikačním štítkem potřebným pro označení prostupu s požárníodolností.

POZNÁMKA V požadovaném označení snad chybí jen "biometricképrvky" a "rodné číslo zhotovitele". A přitom by stačilo uvést údaj o požární odolnosti, výrobce systémua případně výrobní číslo. Požadavek na uvedení "firmy, adresy a jméno zhotovitele" je zřejmým signálemk tomu, že montáž bude vyhrazena jen určitým subjektům. Sice se jedná o výrobek, který podléhá"certifikaci", ale proč by jej nemohl podle kvalitního návodu instalovat každý, kdo to technickyzvládne (vždyť se tak děje u celé řady "certifikovaných" výrobků).

§ 10 Evakuace osob

V odstavci (1) se mj. stanoví, aby únikové cesty určené pro evakuaci osob, dále cituji: "odpovídaly požadavkům této vyhlášky". "Vyhláška" je však formulována způsobem, že mezi požadavky se řadí také příloha č. 6, která nad možnosti, přípustné v ČSN řady 73 08xx, bezprecedentně dovoluje v prostoru chráněné únikové cesty instalovat další hořlavé materiály. Což je postup zcela opačný, než bychom od státní instituce očekávali a zcela opačný, než jaký registrujeme ve vyspělých zemích - kde zdejší "chráněné únikové cesty" jsou provedeny výhradně z nehořlavých materiálů (včetně celé konstrukce zábradlí i podlahy). Za zmínku u těchto zemí stojí také skutečnost, kdy vstupní požární dveře, které ohraničují evakuační cesty - ať se jedná např. o hotel nejvyšší kategorie, vždy obsahují transparentní průzor a ze strany přístupové chodby bývají zcela výrazně označeny (barevně i symboly) tak, aby ani v panikové situaci nebylo pochyb k čemu slouží. Kromě toho současná nabídka požárních skel i jejich dostupnost, vedou spíše k tomu, abychom různé "recepční prostory" požárně oddělili a vůbec nelicitovali, kolik nových výjimek přidáme k dřívějším požadavkům, zavedeným v době celosvětového "hasičského pravěku"; skutečně nevím co si více myslet o absurdní formulaci, týkající se "více než dvou židlí z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou" nebo "jiného čalouněného sedacího nábytku z konstrukce třídy reakce na oheň nejméně D o rozměrech ne větších, než jsou obvyklé u běžné židle".

POZNÁMKA Nevím, jestli si zpracovatelé "vyhlášky" vůbec uvědomili, jak zavádějící je instalovanídalších hořlavých předmětů v chráněné únikové cestě tímto hokynářským způsobem. Proč opomenuli zřejmáfyziologická i fyzikální pravidla (tj. limitní koncentrace 400 mg/m³ oxidu uhelnatého, přikrátkodobém působení a eliminaci vzniklého rizika ředěním, či větráním)? Jen pro informaci uvedu, že evakuaciosob po chráněné únikové cestě je možné pokládat za bezpečnou, pokud zplodiny hoření v jejím prostoru se budouvyskytovat v koncentraci nejvýše 1-2 % (tj. vyžaduje se zředění 50 až 100 x). Pokud situaci ověříme výpočtem azvolíme půdorysnou plochu přirozeně větraného schodiště ve 2. - 8. NP (kam budou stoupat teplejší zplodiny z přízemí)např. 20,0 m², vychází při standardní světlé výšce jednoho podlaží h_si = 3,0 m objem schodištěV = 20 · 8 · 3 = 480 m³; k překročení nejvyššího přípustného limitu zředění dochází již při spálení cca 2 kghořlavých látek (podrobnější vysvětlení lze nalézt v komentáři k článku 9.3.3 ČSN 73 0802 těchtointernetových stránek; výpočet předpokládá, že spálením 1 kg hořlavých látek vznikne cca 5,0 m³plynných zplodin a jejich zředění alespoň na 2% koncentraci). Je evidentní, že v tomto případě "vyhláška"zhoršuje současnou návrhovou kvalitu chráněných únikových cest.

Odstavec (2) se vůči znění zaslaného do připomínkového řízení výraznězměnil, přesto v něm postrádám formulaci cílového požadavku, který bude respektovat skutečnost, že instalovanáelektrická požární signalizace (EPS) nepostihuje všechny případy možného ohrožení osob, které si vyžádáprovedení evakuace osob z objektu. Zde bylo možné, místo odkazu na "technickou normu" se odvolat na jižplatný právní předpis. (např. na nařízení vlády č. 101/2005 Sb.), který se obecně vztahuje na jakýkolivpřípad nebezpečí.

POZNÁMKA Není totiž ideální, když například všechny zablokovanévýchody se uvolní teprve při vyhlášení požárního poplachu. Jednak reakční doba samočinného hlásiče EPS bývázpravidla v intervalu 60-120 sekund, která navíc může být prodloužena nastaveným zpožděním vyhodnocovacíústředny. Na druhé straně paniková situace, vyvolaná vznikem front před východy, může vzniknout téměřbezprostředně (podle matematických simulací i v době do 10-ti sekund); tato doba je totiž při výskytuvětšího počtu osob přímo úměrná vzdálenosti, ve které se osoby od východu skutečně nacházejí.

V odstavci (4) postrádám dost zásadní povinnost, aby požadované"bezpečnostní značení" bylo viditelné i při výpadku dodávky elektrického proudu z distribuční sítě arovněž důležité dispoziční pravidlo - kdy ve všech situacích na "bezpečnostní značení" musí být"vidět" s tím, že pro zrakovou orientaci je lepší umístění na podlaze nebo ve výšce nepřesahujícívzdálenost 2-2,5 m nad podlahou.

V odstavci (6) postrádám upřesnění termínu "technická zařízení k řízení evakuace osob".

§ 11 Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

Tento paragraf je evidentním příkladem neodůvodněného postupu, kdy problematika navrhovánístaveb, která jednoznačně patří do stavebního řádu ČR, byla převedena na jiné ministerstvo. Konkrétněpřipravovaný návrh vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj "o technických podmínkách staveb" se v oblastipožární bezpečnosti staveb důsledně odkazuje na znění "vyhlášky" MV - ta však z vlastnického hlediska vůbecneřeší významnou povinnost: "Požárně nebezpečný prostor, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sálánímtepla nebo padajícími částmi stavby, nesmí přesahovat hranici stavebního pozemku" (jiného majitele).

V odstavci (2) se nepochopitelným způsobem "zakonzervovává" dřívější postup, kdy odstupová vzdálenostse určuje na základě procenta požárně otevřené plochy. Toto jakési zjednodušení, navíc zcela opomíjírozdílné fyzikální parametry, které ve skutečnosti vymezují požárně nebezpečný prostor - v praxi běžněposuzujeme průmět sálavé plochy, ve které mají její dílčí části rozdílnou výchozí hustotu tepelnéhotoku nebo se určuje odstupová vzdálenost pomocí povrchové teploty konstrukce, případně se radiace dookolního prostoru stanoví podle konkrétního prostorového úhlu, který závisí na vzájemném postavenísálavé a příjmové plochy.

POZNÁMKA Zavedení procenta požárně otevřených ploch vtechnických normách řady ČSN 73 08xx odpovídalo době zpracování, kdy v roce 1975 neměla technickáveřejnost přístup k personální výpočetní technice. Proto se přijalo jisté zjednodušení, aby bylo možnévyužít tabulkových hodnot a neposuzovat každou sálavou plochu. Škoda, že si zpracovatele "vyhlášky"neuvědomili, že tím jak formulovali §15 odstavec (2), lze podle "procenta" spočítat odstup jenompro celkový průmět sálavé plochy, ve které budou dílčí sálavé části tvořit pouze zcela požárněotevřené plochy, navíc se stejnou hodnotou intenzity sálání tepla a zjištěný výsledek platí výhradněpři postavení sálavé a příjmové plochy v poloze rovnoběžné.

V odstavci (4) postrádám jistou důslednost, např. u položky"klece na skladování tlakových lahví" bych očekával termín "pro hořlavé plyny". Stejnou důslednostbych očekával také u položky "výrobky a zařízení, které jsou považovány za stavbu podle zvláštníhoprávního předpisu".

POZNÁMKA Povaze nařízení, které je mi jako projektantuukládáno, nerozumím ani z uvedeného odkazu. Zákon č. 68/2007 Sb. uvedený v odkazové poznámce č. 4 podčarou, má pouze jeden odstavec, kterým se ruší písmeno e) v § 15 odst.1 zákona č. 183/2006 Sb. Pokudnahlédnu do zmíněného § 15 zjistím, že se týká pouze problematiky vymezení speciálních stavebních úřadů(pro letecké stavby, dráhy, silnice a vodní díla). Proto přesně nevím, co se odkazem ve "vyhlášce"myslelo; jest-li i v těchto stavbách se vymezuje odstupová vzdálenost nebo se má pouze jednat oodstupové vzdálenosti u "zařízení" podle jiného ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., a to konkrétněpodle §3 odst. 2, kde se uvádí, cituji: "zařízením pro účely tohoto zákona se rozumí informační areklamní panel, tabule deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle§ 2 odst. 3."

§ 12 Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce

Uvedený paragraf je ukázkou špatného experimentu, jehož nezamýšlený dopad vyvolá v praxi koliznísituace. Začíná to již úvodní formulací, kdy pro účinný a bezpečný zásah musí být stavba nejennavržena,ale i zajištěna. Mezi požadavky se řadí také, cituji: "c) požárněbezpečnostní zařízení", a to podle odkazových českých technických norem (tj. EPS, SOZ a SHZ).Prvním problémem je fakt, že stejný požadavek dubluje § 14 odst. 1 "vyhlášky", sice tentokrát odkazemna § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. (ale i zde jsou ve výčtu mj. uvedena zařízení EPS, SOZ a SHZ).Druhým a vážnějším nedostatkem je absence jednoznačného rozlišení, co z deklarovaných požadavků platí pronově navrhované stavby a co pro již dokončené objekty.

POZNÁMKA Za poměrně nestandardní považuji také skutečnost, žezpracovatelé "vyhlášky" zapomněli do písmenných odrážek, specifikujících jednotlivá zařízení proúčinný zásah, zařadit k přístupovým komunikacím, nástupním plochám, či zásahovým cestám, taképroblematiku zásobování požární vodou.

V tomto paragrafu se (odkazem na přílohu č.3 "vyhlášky") zavádějí do systému požárníbezpečnosti náležitosti, jejichž význam anebo dopad je více než problematický. Konkrétněse jedná o ustanovení:

V bodě 3. přílohy č. 3 se požaduje, cituji: "Každá neprůjezdná jednopruhová přístupovákomunikace delší než 50 m musí být na neprůjezdném konci navržena se smyčkovým objezdem neboplochou umožňující otáčení vozidla".

U formulace zmíněného požadavku se jednak zapomnělo na dost zásadní termín: "určená propříjezd požární techniky" a současně pro projektovou praxi chybí jasné vymezení odkud ahlavně až kam, se bude limitních 50 metrů měřit.

POZNÁMKA Další případ taxativního vymezení požadavku bez zváženíjeho případného dopadu. Jednak zmíněný požadavek je velmi přísný pro objekty, u kterých se nemusízřizovat "nástupní plocha" (tj. není nutné zajíždět s technikou až k objektu a hasit výhradně za pomocívýškové techniky), protože hasiči si dnes s sebou, ve výjezdovém cisternovém automobilu, jistě vezoualespoň 100 m hadic. Hlavně však přístupové komunikace nerozlišují mezi "místní komunikací" (tj. sloužíke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi) nebo mezi "účelovou komunikací"(která může být v uzavřeném prostoru, nemusí být veřejně přístupná a slouží k potřebě vlastníka připropojení dílčích objektů). V územní dispozici často vůbec nemusí být volné místo na zřízení smyčkovéhoobjezdu nebo obratiště - vycouvání požární techniky po ukončení zásahu je zpravidla ekonomicky méněnáročné a z pravděpodobnostního hlediska využití bude rozhodně i efektivní.

Zcela neuvážený taxativní požadavek (profesně, návrhově i ekonomicky) je uveden v bodě 7.přílohy č. 3, cituji: "Ve stavbách výšky větší než 60 m musí být požární nádrž navrženav posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Tato nádrž slouží jako zásoba požární vody propožární potrubí, s objemem odpovídajícím hodnotám uvedeným v české technické normě" (tj. vČSN 73 0873).

U formulace zmíněného požadavku se opět zapomnělo na dost podstatnou záležitost, a to odkud a kam se bude limitní výška stavby měřit (namátkou ve spodní části uvádím - např. od terénu, či od místa příjezdu nebo od určité úrovně podlaží; oproti tomu nahoře - např. k hřebenu střechy, či k nejvyššímu místu stavby nebo k určité úrovni podlaží).

Profesně nenízřejmé, proč byla za limit zvolena právě hranice 60 m. Podle technických podkladů výrobce, které využívámv souvislosti s požadavkem článku 4.8 ČSN 73 0873:2003 se prokázalo, že současná výjezdová cisternovávozidla jsou standardně vybavena čerpadly, které dopraví vodu v požárním potrubí do výšky objektupřesahující 60 m (podobnost viz např. komentář k článku 4.8 ČSN 73 0873 těchto internetovýchstránek). Z průsečíků charakteristiky čerpadla a přípustných otáček pohonu pro čerpadlo(max. 3500 ot/min) vyplývá, že pro dodávku vody je využitelná dopravní výška čerpadla nejméně h_dč = 1,3 MPa; při požadavku na zajištění přetlaku na výtoku z proudnice (0,4 MPa) a odečtení všech tlakových ztrát v požárním potrubí při hašení jedním proudem C 52 (0,04 MPa), stále zbývá nějakých 85 m výšky.

V případě stanovení objemu nádrže se jedná o vytržení části ustanovení ČSN 73 0873:2003 zkontextu souvislosti. Dobu 30 minut, po kterou má zdroj požární vody, zajišťovat předepsané množství,jsem v této ČSN stanovil na základě vyhodnocení, že do této doby se ve většině lokalit ČR mohou zasahujícíjednotky soustředit v takovém počtu, aby další vodu pro požární zásah zajistily prostřednictvím svýchoperativních postupů (např. dálkovou nebo kyvadlovou dopravu vody). Jaká varianta se zvolí,když ve výškovém objektu dojde po půl hodině zásoba vody v horní nádrži a požár bude nadále probíhatna podlaží mimo dosah čerpadel požární techniky (tj. přes 85 m)? Nehledě k tomu, že striktněpožadovaná nádrž v co nejvyšší části objektu bude pro zajištění příslušných hydraulickýchparametrů, nutných pro zásah z požárního potrubí ve vertikální poloze mezi 0-45 metrů pod hladinou nádrže,vyžadovat instalaci posilovacího čerpadla, včetně zajištění jeho provozu pro případ požáru. O co jednoduššía operativnější z hlediska vedení požárního zásahu (místo taxativního vynesení nádrže na střechu stavbynebo do nejvyššího podlaží) může být ve spodní části objektu instalace třeba i nezavodněné zásobnínádrže o objemu 3-5 m³ s potrubním vývodem na fasádě objektu, která bude průběžně doplňovánapožární technikou; mezi nádrží a požárním potrubím pak bude osazeno vícestupňové nebo šoupátkové čerpadlo,které svými technickými parametry zajistí dopravu vodu po celou dobu zásahu do výškové úrovně, která je zhlediska zásahu potřebná.

Návrhově sestriktní požadavek na umístění nádrže v co nejvyšším místě výškového objektu projeví zejména při statickémposouzení. Pro ilustraci přídavného zatížení zvolím administrativní objekt o půdorysu 1200 m²a 20 nadzemních podlaží standardní konstrukční výšky. Zásoba vody pro tento případ činí 35 m³vody, což např. představuje ocelovou ležatou válcovou nádrž o průměru 2,5 m a délce 8 m. Celková hmotnostcca 45 tun (voda … 35 tun, vlastní hmotnost nádrže 7 tun, čerpadla + armatury + náhradní zdrojcca …3 tuny) si vyžádá dimenzování nosné konstrukce celého objektu (zpravidla ocel) ozhruba +20 % (vůči řešení bez nádrže). A to zatím neuvažuji dynamické buzení, která se přenášído celého objektu při účinku silného větru (rychlost 12 m/s a vyšší). Tento dynamický účinek nastavbu se rovněž musí vyhodnotit a nalézt příslušné kompenzační řešení (dosud v ČR nebylo takové řešenírealizováno). Jen pro časové srovnání uvádím - dynamický účinek přídavné nádrže v nejvyšším podlažíobjektu se při silném větru projeví v desítkách případů za každý rok, ale pravděpodobnost vzniku rozvojepožáru v objektu činí podle získaných statistických údajů pro administrativní plochy jednou za cca 42 let.

Nákladově sestriktní požadavek na umístění nádrže v co nejvyšším místě výškového objektu projeví v již zmíněném vyššímstatickém i dynamickém zajištění (cena zavisí na výšce objektu, navýšení tak může klidně dosáhnout řádu desítek miliónů Kč), dále cenou vlastní nádrže (1m³ ocelové nádrže v rozpočtověpoložce nepřijde rozhodně méně než 10 000,-Kč). K tomu se přiřadí očekávané provozními náklady nazajištěni nádrže před zamrznutím v zimních měsících, chemická ochrana vody v nádrži před biologickýmznehodnocením a pravidelné revize, či zkoušky.

Závěrem konstatuji - náklady nereálné, efekt nezajištěný, profesně neopodstatněné a navíc striktněvyžadováno, nepřipouštějící jinou alternativu.

POZNÁMKA Jako zpracovatel ČSN 73 0873 jsem byl požádán ovydání odborného stanoviska vztahu této normy vůči zmíněnému požadavku vyhlášky; neboť v rámcirozpracovaného projektu pro stavební povolení, územně příslušný HZS již trvá na vybudování nádržena střeše objektu. Při rozhodování o akceptování nabídky, jsem se nejprve telefonicky dotázalpracovníka, kterého jsem podle organizační struktury GŘ HZS považoval za kompetentního ve věcizajištění požárního zásahu. Velmi mě překvapila jeho reakce, že se na tvorbě zmíněného ustanovenínijak nepodílel (formulačně, konzultacemi, připomínkami). Jistě, takové tvrzení se nedá ověřit.Přesto mám obavu, že skuteční autoři tohoto ustanovení si špatně vyložili americký akční film,ve kterém viděli studiovou fikci, prezentující uhašení požáru z nádrží v nejvyšším podlaží objektu,po jejich destrukcí trhavinou. Realita je zpravidla jiná - zmíněné nádrže ve vyšších podlažích totižslouží pro dodávku vody do sprinklerových hasicích zařízení, a ty jsou podle základní definicenavrženy pro detekci a uhašení požáru vodou v jeho počátečních fázích, nebo pro udrženípožáru pod kontrolou, aby jeho uhašení mohlo být dokončeno jinými prostředky”. Jistě se objeví názory,že takové řešení je dobré. Očekávám je spíše ve skupině osob, kteří v nadstandardních velitelskýchvozech jezdí na místo zásahu, aby pak promluvili do všude přítomné televizní kamery.

§ 13 Vybavení stavby hasicími přístroji

O tomto paragrafu a zejména formulaci odstavce (1): "Počet přenosných hasicích přístrojůstanoví příloha č. 4", již bylo napsáno a řečeno mnohé. Možná je skutečně na místě parafrázeklasika české literatury: "Tento způsob ustanovení, zdá se mi být poněkud nešťastným - hasicíchpřístrojů je šlakovitě mnoho".

V této souvislosti mne spíše zaráží odůvodnění zmíněného ustanovení pro rodinné domy.Např. generální ředitel HZS ČR (v Č.j. PO-3167/C-2007 ze dne 2. ledna 2008) cituji: "Vyhláškouzavedený požadavek na vybavení rodinného domu přenosným hasicím přístrojem je pouze reakcí na celkovýstatisticky doložený negativní trend nárůstu požárů v bytovém domovním fondu a s nimisouvisejícími úmrtími". Nebo ministr vnitra ČR (Č.j. MV-33849-3/MV-2008 ze dne 17. dubna 2008)cituji: "Ministerstvo vnitra při zpracování vyhlášky č. 23/2008 Sb., v ustanovení §13 odst. 1 a následněv příloze č. 4 reagovalo, obdobně jako jiné státy, na negativní trend nárůstu úmrtí, zraněnía vysokých škod , které byly v předcházejících letech způsobeny požáry, a to především v domácnostech,včetně rodinných domů".

Porovnejme zmíněná konstatování se základními statistickými údaji o požárech v bytovém fondudomovním za posledních pět let v ČR:

Rok
2003
2004
2005
2006
2007
Počet požárů
2963
2616
2614
2631
2652
Usmrceno osob
66
74
74
79
58
Zraněno osob
447
420
424
398
473
Přímá škoda
223*10⁶ Kč
265*10⁶ Kč
279*10⁶ Kč
323*10⁶ Kč
335*10⁶ Kč

V případě počtu požárů, usmrcených a zraněných osob, však žádný statisticky doložený negativnítrend není zřejmý. V případě dílčí kategorie "přímá škoda", se jedná o statisticky máloprůkazný prvek, protože na rozdíl od předchozích tří sledovaných položek je zatížen řadou subjektivníchfaktorů.

POZNÁMKA Buď zmínění činitelé MV ČR neznají vlastnístatistiky nebo námi vědomě, jako svéprávnými občany, zcela pohrdají. Obojí je pro výkon významnéstátní funkce špatné. Dovolím si jednu malou úvahu - původně jsem skutečně očekával nárůst počtupožárů; příčinu jsem shledával ve skutečnosti, že v českých domácnostech se v posledním obdobívýrazně zvýšil počet přístrojů "vypínaných" dálkovým ovládáním, které však po celých 24 hodinzůstávají pod napětím (v tzv. "spícím režimu"), dále různých rychlovarných konvic bez tepelnépojistky anebo sortiment osvětlovacích těles vybavených trvale napájenými transformátory. Spíšev prioritě řešení tohoto problému (vůči původcům tohoto rizika) jsem očekával zájem státu. Nikolivv tom, že u nového rodinného domu se nařídí povinná instalace hasicího přístroje. Přitom, kdo neviděloheň pouze v kamnech nebo v počítačové hře a alespoň občas se dostane ke skutečnému požáru ví, žezpravidla hoří v těch domácnostech, kde si s pořádkem a dodržováním základních požárních pravidel přílišhlavu nedělají (tito občané si "hasičák" stejně nikdy nepořídí). Takže povinná instalace přístrojů budetakový "kolektivní trest" nových stavebníků - kdo si přesto chce chránit svůj majetek, může si na základěvlastního uvážení vhodný přístroj kdykoliv dobrovolně zakoupit.

O inflaci počtu přenosných hasicích přístrojů svědčí i dalšífakta - v roce 1996 požadovala vyhláška MV ČR č. 21/1996 Sb., jeden přístroj na plochu 400 m²;za pět let v roce 2001 nová vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb. snížila tuto plochu o polovinu na 200 m².Jak se projevil efekt návrhového zvýšení počtu přístrojů o 100% na celkovou statistiku požárnosti vČR, si může z následující tabulky udělat závěr každý sám.

Rok
Počet požárů
Usmrceno osob
Zraněno osob
Přímá škoda [Kč]
1996
21539
118
1037
1,35*10⁹
1997
21540
135
1026
1,23*10⁹
1998
24041
96
1123
1,90*10⁹
1999
20858
105
934
2,09*10⁹
2000
20919
100
975
1,43*10⁹
2001
17285
99
881
2,05*10⁹
2002
19132
109
942
3,73*10⁹
2003
28937
141
1112
1,84*10⁹
2004
21191
126
918
1,67*10⁹
2005
20183
139
914
1,63*10⁹
2006
20540
144
919
1,93*10⁹
2007
22394
130
1023
2,16*10⁹

POZNÁMKA Kromě výrazného růstu přímých škod v roce 2002 (jeden rok po výraznémsnížení limitní plochy na jeden přístroj) se žádný statisticky příznivý efekt zvýšení počtu přenosnýchhasících přístrojů v ČR neprojevuje; smutný paradox vystihuje asi nejlépe staré arabské přísloví:"Psi štěkají a karavana jde dál". Otázku, jaká byla skutečná motivace zavedení zmíněných požadavkůsi raději nepokládám.

§ 14 Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením

Pro praktickou aplikaci schází tomuto paragrafu jednoznačné vymezení, že se vztahuje pouzek oblasti navrhování staveb.

V odstavci (1) je v případě EPS, SHZ a SOZ duplicitně vyžadováno požárně bezpečnostnízařízení, jehož navržení a zajištění, vyžaduje již § 12 odst. c "vyhlášky".

POZNÁMKA Dvojí formulace téhož požadavku v jednom předpisu(a k tomu pouze ob jeden paragraf) nesvědčí o důsledném přístupu jednak zpracovatelů "vyhlášky" a takéúdajné "řady odborníků" z oblasti požární bezpečnosti staveb, se kterými bylo znění konzultováno.

V odstavci (2) rozhodně nelze považovat za standardní požadavek,kdy vybavení stavby "vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením", vyplyne mj. také z expertního posudku,jehož limitním kritériem bude obecný stav "bezprostřední ohrožení života osob" a rovněž použitídiskutabilního pojmu z jiné odkazové vyhlášky, cituji:" V odůvodněných případech může býtsoučástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek".

U termínu "vyhrazené požárně bezpečnostní opatření" není uveden specifikační odkaz. Pokud se májednat u termín používaný v jiné vyhlášce MV č. 246/2001 Sb., tak může jít o zařízení: EPS, dálkovéhopřenosu, pro detekci hořlavých plynů a par, stabilní a polostabilní hasicí zařízení, automaticképrotivýbuchové zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla a konečně jinak dále nespecifikované požárníklapky.

POZNÁMKA Celý druhý odstavec je však úplně zbytečný -odkazová ČSN 73 0835:2006 v příloze č. 1 se v tomto smyslu dotýká pouze "požárních klapek v nechráněnémvzduchotechnickém potrubí" a dále "zařízení EPS". Obě specifikovaná zařízení se v ČSN 73 0835 závazněvyžadují (buď vždy, bez ohledu na průřez, anebo od určitého počtu osob). Doporučení uvedená v této norměpouze specifikují, že pokud musí být zařízení EPS instalováno, tak se samočinnými hlásiči v objektu majívybavit všechny požární úseky obsahující požární riziko.

V odstavci (3) se do oblasti požární bezpečnosti staveb zavádí "nová výbava" - zařízení autonomnídetekce a signalizace. Odkazem na přílohu č. 5 "vyhlášky" se na stejnou návrhovou úroveň řadí"autonomní hlásič kouře" podle převzaté výrobkové ČSN EN 14604, anebo "hlásič požáru podle českétechnické normy ČSN EN 54", použitý např. v lince elektrických zabezpečovacích systémů.

Jedno skutečně mají obě zařízení společné - tím je absence stálé služby (případně zařízenídálkového přenosu) u vyhodnocovací jednotky tohoto zařízení.

POZNÁMKA Jedná se o zásadní názorový obrat zpracovatelů"vyhlášky", neboť v době poslední revize ČSN 73 0835:2006, jsem již o tomto typu zařízení pro "domys pečovatelskou službou" uvažoval. Navržená alternativa byla zamítnuta, včetně řešení s ústřednou"na vzdáleném místě", zajišťující více objektů. Nedostatečnou specifikací, a to zejména u "autonomníchhlásičů kouře", může toto zařízení u uživatelů vyvolat ničím neopodstatněný pocit vyššího bezpečí, že sejim nic nemůže stát. Často opakuji, že tvůrce technického předpisu nemůže být optimista; pravděpodobnostje nezpochybnitelná - negativní situace nastane, je jen otázkou času v jakém časovém úseku. Pokud státpředepisuje povinnou instalaci určitých zařízení, měl by vedle očekávaného přínosu, definovat požadavkyna zařízení tak, aby eliminoval jeho případné nedostatky, zejména když:

celková životnost zařízení většinou nepřesahuje 10 let,
některá zařízení mají pouze akumulátorový zdroj, který se musí cca 1 x ročně vyměňovat,
z hlediska ochrany spících osob nemusí hlásič kouře v potřebném čase reagovat na vznik oxiduuhelnatého,
ne každý typ hlásiče má vestavěn autotest instalovaného detektoru,
jeden hlásič chrání plochu zpravidla nepřesahující 50 m²,
z hlediska ochrany majetku se účinnost lokálního hlásiče výrazně snižuje, pokud uživatel nenípřítomen,
aby zařízení správně reagovalo na vzniklé ohrožení, anebo nevytvářelo "falešné" poplachy, vyžadujesplnění určitých instalačních pravidel,
detektor kouře může obsahovat radioaktivní zářič, se kterým musí být po skončení životnosti nakládánopodle zvláštních předpisů;

§ 15 Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci

V odstavci (2) není dořešen případ, kdy příslušná ČSN 73 0804:2002 nemá v příloze I pro jednotlivougaráž (která může mít až tři stání) stanoven zákaz umístit v této garáži prostor určený proošetřování údržbu a opravu motorových vozidel (na rozdíl od řadových a hromadných garáží).

V odstavci (3) spíše než plocha požárního useku rodinného domu (nyní 600 m²)měla být limitem pro požadavek na posouzení únikových cest její skutečná délka (např. při očekávanénízké hustotě osob, lze za bezpečnou hodnotu považovat vzdálenost 40 - 50 m).

Ustanovení v odstavci (4) ve věci způsobu určení stupně požární bezpečnosti "dřevostaveb" pouzepřebírá formulaci stanoviska k ČSN 73 0833, které bylo k článku 3.1.1 vydáno po konzultaci se zpracovatelem této ČSN dne 22.5. 2002 (v rámci činnosti TNK 27 Požární bezpečnost staveb) a mělo být zahrnuto do nejbližší novelizace normy. Bohužel při převzetí stanoviska došlo k vytržení části ustanovení z původního věcného kontextu - týkalo se totiž výhradně klasických roubených dřevostaveb. "Vyhláška" však podrobné určení stupně požární bezpečnosti vztahuje na všechny objekty "s konstrukčním systémem hořlavým", což je každý rodinný dům, který má třeba jen jediný svislý nosný sloupek dřevěný (nehledě k tomu, že tímto nezdůvodnitelným požadavkem se takový rodinný dům řadí minimálně do III. SPB a tím zrácí všechny výhody, které dosud měl - např. ve věci požární odolnosti a požární otevřenosti střešních plašťů).

Z odstavce (5) je zřejmá absence systémového přístupu státu k této problematice. Pokud by se ČR skutečněrozhodla chránit životy občanů v jejich domácnostech, měla to udělat zákonem a stanovit takovoupovinnost v určitém výhledovém časovém useku pro všechny případy (a nejen pro nově navrhovanéobjekty). Současně musí být formulována jasná pravidla, aby požadované zařízení generovalo určitýbezpečnostní standard: např. autonomní čidlo musí být vícefunkční (minimálně na detekci kouře asoučasně oxidu uhelnatého), čidlo musí mít vestavěný autotest, nesmí být napájeno pouze zakumulátorové baterie a také podmínku, že se čidlo instaluje zejména v místnostech s možnýmvýskytem spících osob; vedlo toho pro případnou ochranu majetku v době nepřítomnosti uživatele,zvážit doporučení na dálkový přenos informací (stačí třeba na mobilní telefon). Co všaklze hodnotit za úplně zcestné je taxativně "vyhláškou" stanovovat občanům povinnost, že si musízařízení autonomní detekce instalovat "v části vedoucí k východu" z rodinného domu. Topovažuji za pitomost nejen osobně, ale i ze zřejmých fyzikálních principů (k zamyšlení nad absurditoupožadavku navrhuji tento scénář - v noci dojde k zahoření od napájecí části televizoru "ve spícím režimu",který je umístěn v ložnici dětí, uzavřené běžnými mezi pokojovými dveřmi, která ústí do společné obývacíhaly a ta navazuje na samostatně oddělené zádveří u východu, kde vyhláška požaduje lokální kouřové čidlo,třeba u jednopodlažního domku).

POZNÁMKA Výše uvedené funkčnípožadavky na zařízení jsou dnes již technicky možné a nepředstavují nadstandardní řešení. Vedle tohoinstalace autonomních hlásičů požáru pouze v nových objektech rozhodně nepřinese očekávaný statistickýefekt. Při celkovém počtu dokončovaných nových rodinných domů (nyní cca 13000 ročně) to znamená za 10 let,ani ne 10% podíl instalací, vůči celkovému počtu rodinných domů (nyní cca 1406000). A to navíc nepočítám,kolik z cca 1550 požáru ročně vzniklých v rodinných domech, připadá na objekty s datem užívání do 10-ti let.

   § 16 Bytový dům
V odstavci (2) je stanoven požadavek na vybavení každého nového bytu zařízením autonomní detekcepožáru a na umístění tohoto zařízení v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty (tj. v předsíni).Z hlediska systémového přístupu, včetně požadavku na taxativní instalaci i vůči statistickému efektu sejedná o stejné nedostatky, jaké byly u tohoto zařízení oponovány v předchozím § 15 pro rodinné domy(statisticky se změní jen vstupní data - počet dokončovaných nových bytů cca 31000, vůči cca 3500000stávajícím bytům a cca 1100 požárů za rok).
POZNÁMKA   V této souvislosti je účelné objasnit fakta,jak vlastně spojitost s umístěním požárního hlásiče v předsíni bytu vznikla. V roce 2000 jsme v rámcisubkomise SC1 Projektování požární bezpečnosti staveb při TNK 27 projednávali připravovanou změnu Z1 ČSN73 0833 (GŘ HZS na jednáních tehdy zastupovala Ing. Karlovská). V rámci přípravných prací navrhlzpracovatel změny Z1 také úpravu článku 4.3.4, kde žádal přítomné členy o posouzení možnosti zvýšenípožární výšky objektu s jedinou chráněnou únikovou cestou typu C až na hodnotu 60 m. Argumentoval tím,že zejména v Praze se připravují developerské projekty výškových bytových domů typu "kondominia" (tj. strvalou stalou službou u východu z objektu). Jako adekvátní opatření k prodloužení výšky objektu projedinou únikovou cestu zpracovatel navrhoval, s ohledem na stálou službu v objektu, instalaci zařízeníEPS, a to zejména samočinné hlásiče požáru v nebytových prostorech s požárním rizikem a dále v prostoruchráněné únikové cesty. Při diskusi o možném umístění hlásičů i v jednotlivých bytech jsme si byli vědomizásadní kolize požadavku na pravidelné zkoušení požárních hlásičů a ústavního práva občanů "kdy není dovolenovstoupit do bytu bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí". Proto nakonec vzniklo řešení, instalovat alespoňhlásiče v předsíních bytů (jednak pro možnost, aby případný kontrolující personál nemusel procházetbytovou jednotkou a dále pro možnost, že z hlásiče v předsíni lze vyvést krátkou zkušební trubičkupřímo do prostoru před bytem a zkoušející pracovník by nemusel do bytu vstupovat vůbec). Byli jsmesi vědomi nestandardního postupu tohoto řešení a proto je v konečném znění změny Z1 ČSN 73 0833příslušná část ustanovení formulována v doporučeném tvaru, cituji "popř. v předsíních bytů". Jenlituji, že toto ustanovení bylo, bez zvážení předchozích souvislostí, závazně převzato do nynějšívyhlášky č. 23/2008 Sb. a pouze změna formulace, kdy "předsíň" je nahrazena textem "v části bytuvedoucí směrem do únikové cesty", na tom vůbec nic nemění.
   § 17 Stavba ubytovacího zařízení
V odstavci (3) je v souvislosti s trvale viditelným označením, použita formulace s důrazemna chráněnou únikovou cestu
POZNÁMKA:   Z praktického hlediska není zcela zřejméco se má vlastně značit - dveře i schodiště bývají zpravidla součástí chráněné únikové cesty.Termínem "východy z nich" se myslí východy "z chodeb vedoucí k nim" (tj. vstupy do chráněnýchúnikových cest) nebo východy z chráněných únikových cest? Je řada budov pro ubytování, které však mají jen nechráněnou únikovou cestu - je škoda, že "vyhláška" jednoznačně nepožadují potřebné viditelné označení ve dne i v noci také u nich. Současně si myslím, že toto ustanovení, vedle nově projektovaných objektů, patří také do části užívání staveb.
V odstavci (5) by bylo vhodné určovat limit ubytovací kapacitystandardně podle počtu osob a nikoliv podle "lůžek" (co je v tomto smyslu např. patrovápostel).
V ustanovení (8) se pro evakuační výtah u vícepodlažního objektu stanoví limit projektovanékapacity od 20-ti jakýkoliv osob. Při tomto v podstatě "inflačním" požadavku na zřízení evakuačníhovýtahu se zapomnělo na jeho původní princip - má totiž umožnit snadnější evakuaci těm osobám, kterévlivem svého postižení nebo věku, nemohou tak rychle chodit (tj. osoby s omezenou schopnostípohybu nebo neschopné samostatného pohybu).
POZNÁMKA   Z hlediska časového rozložení musí evakuační výtah přijet nejdříve do zvoleného podlaží (časová ztráta pro rozjezd, jízdu rychlostí 1 m/s do např. 4. NP a dojezd výtahu činí cca 12 - 15 sekund), musí se otevřít dveře (časová ztráta u samočinně jednostranně posuvných dveří činí cca 6 sekund), část osob nepřesahující přípustnou přepravní kapacitu musí nastoupit (časová ztráta cca 3 - 5 sekund), dveře výtahu se musí zavřít (časová ztráta cca 6 sekund), výtah se znovu rozjede, konstantní rychlostí sjede do přízemí a kde se zastaví (časová ztráta 12-15 sekund), musí se otevřít dveře (časová ztráta cca 6 sekund) a osoby mohou vystoupit (časová ztráta cca 3-5 sekund). Celkový výsledek pro evakuaci zpravidla 6-ti osob v jednom výtahu představuje dobu cca 48 - 58 sekund. Pro srovnání - při dvaceti osobách se nevznikne ve schodišťovém prostoru větší hustota osob než D = 1 osoba/m², což pro běžně mobilní osoby představuje rychlost pro překonání jednoho podlaží po schodech dolů cca 10 sekund a do přízemí to ze 4. NP bude všem 20-ti osobám ve schodišti trvat cca 30 sekund. Proto bychom na původní princip, k čemu mají sloužit evakuační výtahy neměli zapomínat.
V ustanovení (9) je v písmenné odrážce a) nevhodně formulovánazápalnost textilie dobou delší než 20 sekund. Podle odkazové ČSN EN 1101 a výchozí ČSN EN ISO 6940 jemaximální doba působení zkušebního plamene 20 sekund (spíše mělo být uvedeno: "v celém rozsahu dobypůsobení plamene od 1s do 20s nedojde k zapálení"). V případě písmenné odrážky b) není blížespecifikováno žádné kritérium a navíc odkazová ČSN EN 1021-2, byla s účinností od 1.9. 2006 převzatado soustavy ČSN pouze vyhlášením platnosti anglického textu evropské normy.
POZNÁMKA   Protože výchozí zkoušky, na které se odkazuje ČSN EN 1101,se provádějí na zkušebních vzorcích ve vertikální poloze, očekával jsem od vyhlášky také ustanovení, jakpohlížet na textilie instalované v horizontální poloze nebo v pozicích mezi vertikální a horizontálnípolohou.
   § 18 Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče
V odstavci (4) je pro požárně dělicí konstrukce taxativně stanovena minimální návrhovádoba požární odolnosti, a to hodnotou 30 minut. Z formulace však není zřejmé, zda seuvedená doba vztahuje také na požární uzávěry otvorů v těchto ohraničujících konstrukcích.
POZNÁMKA:   Předpokládám, že okna v obvodové stěně, kterárovněž patří mezi požárně dělicí konstrukce, se mohou nadále navrhovat bez požární odolnosti a hodnotitpřitom jako požárně otevřená plocha, se všemi odpovídajícími důsledky.
V případě odstavce (6) platí pro textilní a čalounické materiálystejný komentář, jaký je uveden v případě §17 odstavce (9).
   § 19 Stavba se shromažďovacím prostorem
V odstavci (2) se požaduje, aby na "povrchovou stavební úpravu konstrukce" vnitřníhoshromažďovacího prostoru byly, vedle normového požadavku na index šíření plamene současně, použitypouze stavební výrobky třídy reakce na oheň klasifikace nejméně B-s1-d0.
POZNÁMKA:   Toto regulační ustanovení považuji za málopromyšlené, což jej předem řadí za velmi kontroverzní. Pro návrhovou praxi chybí ve smyslu tohotopožadavku jednoznačně definovat pojem "povrchová stavební úprava konstrukce" (případně, co se do nímusí či nemusí, zahrnovat) a také blíže upřesnit, kterých konstrukcí se to týká (zřejmě jen stěn,stropů či podhledů), protože případný klasifikační odkaz (minimálně B_FL) pro podlahy neníuveden, přestože odkazová ČSN 73 0831 se v některých formulacích týká i podlah. Nerad bych se totiž vpraxi setkal např. se zimním stadiónem, který bude mít všechny "povrchové stavební úpravy konstrukcí"klasifikace B, ale průsvitná štítová stěna, hodnocená jako výplň otvoru, bude z hořlavého makrolonu;nebo s tím, že se mezi pohledovým prvkem a stavební konstrukcí vytvoří vzduchová mezera a instalovanéprvky již budou hodnoceny jako příznivěji posuzovaný dekorační materiál.
V případě odstavce (3) platí pro textilní a čalounické materiálystejný komentář, jaký je uveden v případě §17 odstavce (9).
V odstavci (4) se pro konstrukci pevně zabudované lavice nebo sedadla návrhově připouští třída reakcena oheň nejméně D. Jenže pro daleko nebezpečnější "nepřipevněná sedadla", paradoxně žádnéomezení neplatí. Z hlediska závažnosti možných dopadů mělo toto ustanovení jednoznačně specifikovat, taképojem "pevně zabudované lavice a sedadla" (problém je totiž v tom, že dnes běžně používaný plastovýsedák se dá poměrně jednoduchou manipulací vyjmout z výchozích fixačních prků).
Formulace části ustanovení odstavci (8), kde ve vnitřních shromažďovacích prostorech pro více než2500 osob, se pro "požární odolnost střechy" a "nosné konstrukce zajišťující stabilitu stavby" požadujenejméně 30 minut, je zřejmým nepochopením všech fází rozvoje požáru i průběhu evakuace osob(požadavek na hodnotu požární odolnosti přesahující 15 minut je výrazně ze hranicí bezpečnosti afyzikálně i fyziologicky se jeví zcela neopodstatněným).
POZNÁMKA:   Toto výrazně regulativní opatření má řadunedostatků. Jednak terminologicky - použitý výraz "požární odolnost střechy" (zatím máme dvěnávrhově rozdílné kategorie: "nosná konstrukce střechy" a "střešní plášť"), dále nový výraz "nosnákonstrukce zajišťující stabilitu stavby" (dosud máme "požární stěny a stropy", "obvodové stěny zajišťujícístabilitu objektu" a "nosné konstrukce uvnitř požárního úseku, které zajišťují stabilitu objektu"). Dalšímproblém je materiálový - s ohledem na další souvislosti se tímto téměř vylučuje použití dřevěných neboocelových konstrukčních prvků. A konečně evakuační - únikové trasy a započitatelné východy musí býtrozmístěny a navrženy v takovém množství, aby vyprázdnění shromažďovacího prostoru proběhlo vždy vprvní fázi rozvoje požáru (tj. cca do doby 10 výjimečně 15 minut), což je vždy v době, kdy teplota vnitřního prostoru (tj. oblaku kouře a zplodin hoření pod stropem) ještě není unikajícím osobám nebezpečná. Požární odolnost konstrukce však musí vyhovovat tepelnému namáhání až druhé fáze požáru (tj. v době v době po celkovém vzplanutím), kdy teploty v prostoru přesahují 600°C, což jsou již podmínky se životem osob zcela neslučitelné.
   § 20 Stavba vyhlídkové věže
V konečném znění normy sice byla vypuštěna kategorie nehořlavé "částečně chráněné únikové cesty",požadované u dřevěné vyhlídkové věže v provedení s obvodovými stěnami. Přesto si stále myslím, že tato problematika vyžaduje detailnější propracování a zajištění provázanosti jednotlivých ustanovení mezi sebou a také ze základními principy návrhových norem požární bezpečnosti (třeba jako samostatná příloha ČSN); a to nejen ve vztahu k výšce objektu, provedení bez požadavků na požární odolnost, přípustné velikosti opláštění věže, délky únikové cesty, sklonu schodiště, limitního počtu osob, provedení případné elektroinstalace (např. noční výstražné osvětlení pro letový provoz), ochrany před bleskem i případným odstupovým vzdálenostem (aby na jedné straně nebyla určena taxativní odstupová vzdálenost 6,5 m a na druhé straně limitní výška objetu 30 m, která při vynásobení možným dopadem hořících částic pod úhlem 20°, generuje předpokládanou odstupovou vzdálenost 10,8 m).
   § 21 Stavba garáže
V odstavci (2) u navrhování garáží, které slouží pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva,se požaduje jejich vybavení detektory plynu a účinným větráním. Proti tomuto požadavku působí poněkudkontraproduktivně ustanovení § 30 odstavce (8), které v podzemní hromadné garáži, určené pro veřejnéužívání, nepřipouští parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva.
POZNÁMKA:   Zmíněná ustanovení takříkajíc "zabíjejí" technickýpokrok a navíc vůbec nedělají žádný návrhový, či uživatelský rozdíl mezi relativní objemovou hmotnostípoužitého plynného paliva vůči hmotnosti okolního vzduchu (např. vodík či zemní plyn ve srovnání spropan-butanem).
V odstavci (3) je pro požárně dělící konstrukce taxativněstanovena minimální návrhová doba požární odolnosti, a to hodnotou 30 minut. Z formulacevšak není zřejmé, zda se uvedená doba vztahuje také na požární uzávěry otvorů v těchto ohraničujícíchkonstrukcích.>
V ustanovení (4) není pro potřeby projektové praxe jednoznačně definován termín "nesplňuje podmínkypro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany" a k této výkladově značně volné kategorií se taxativněřadí požadavek každou takovou garáž se zakladačovým systémem, vybavit vodním stabilním hasicímzařízením.
POZNÁMKA   Naprostá většina vodních sprinklerových stabilníchhasicích zařízeních nákladově patří mezi "milionové" položky. Kromě toho vůbec není členěno, zda se jednáo garáž volně stojící, vestavěnou, nadzemní či podzemní a také není určeno, od kolika obsluhovaných vozideltento požadavek platí (jak je ustanovení formulováno - tak již zřejmě od jednoho kusu vozidla). Uvedenýmustanovením se současně eliminuje možnost návrhu a instalace polostabilního hasicího zařízení, které jsmejako přípustnou efektivní variantu zavedli při poslední novelizaci ČSN 73 0810:2005; důvodem je skutečnost,že návrhová evropská norma EN 12845 pro vodní stabilní hasicí zařízení, zcela vychází z předpisů, kterésestavila zájmová skupina pojišťovacích společností, kdy tato skupina u zmíněných hasicích zařízení místonávrhu odpovídajícího energetické bilanci podle fyzikálních zákonů, spíše sleduje vlastní komerční zájmy(aby jim vznikla co možná nejmenší škoda, při případném vyplácení pojistného plnění).
   § 22 Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny
V tomto paragrafu postrádám zásady pro umístění případných "mobilních čerpacích stanic" a dáleproblematiku, která stanoví pravidla pro stále běžnější soustředění výdejních míst pro kapalná i plynnápaliva.
   § 23 Stavba užívaná k činnosti školy a školského zařízení
Ustanovení odstavce (4) ve věci zřízení požárního úseku z každé třídy mateřské školy, jsem jižoponoval v souvislosti s § 3.
V případě odstavce (5) je ustanovení vyhlášky dokonce benevolentnější než základní ČSN 73 0802:2000 -ta připouští jednu únikovou cestu pouze u požárního useku, ve kterém není trvale více než 12 osob s omezenouschopností pohybu.
POZNÁMKA:   Vyhláška připouští dokonce 20 dětí a právě ty sevzhledem ke svému věku 3 - 6 let se řadí do kategorie osob s omezenou schopností pohybu.
   § 24 Zemědělská stavba
Ustanovení odstavce (2) je dle mých poznatků přeurčeno, neboť požaduje klasifikacinejméně D-s1-d0 a současně zcela správně také provedení vyhovující odkazové ČSN 73 0865"Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech".
POZNÁMKA:    Jestliže, přídavná klasifikace d0 vycházíze zkoušky pouze svisle orientovaného vzorku ze zkoušky podle EN 13823 (při pozorování v čase600 sekund nejsou indikovány žádné plamenně hořící kapky). Při zkoušce podle ČSN 73 0856 se zkoušívzorek více nepříznivým způsobem - jednak ve vodorovné poloze, dále se hodnocení provádí po celou dobu tepelného namáhání (tj. 15 minut, při konečné teplotě cca 817°C) a kromě "odkapávání hořících kapek" se hodnotí také "odkapávání nehořících kapek" a také "odpadávání hořících či nehořících částí" zkoušené konstrukce. Je tedy zřejmé, že přídavná klasifikace d0 nemůže nahradit zkoušku podle ČSN 73 0556, ale opačně je to možné. Kromě toho v tomto ustanovení dochází jisté kolizi s výchozí ČSN 73 0804:2002, neboť v současné době se stáje běžně navrhují s membránovou konstrukcí a pro materiál pláště se požaduje hořlavost C1, což podle převodní tabulky v ČSN 73 0810:2005 má odpovídat třídě reakce na oheň C a nikoliv D.
V případě ustanovení (3) považuji současný taxativní požadavekna silové skladové v provedení z konstrukcí druhu DP1 za již překonaný (i když je stejné ustanoveníuvedeno v projektové ČSN 73 0842).
   § 25 Stavba pro výrobu a skladování
Odstavce (2) až (4) se zabývají sklady "pyrotechnických výrobků". Z ustanovenívšak není zřejmé, zda sklad musí tvořit samostatný požární usek (případně od jaké velikosti), dále postrádám požadavek na výfukové stěny, bezpečné vzdálenosti; rovněž taxativní požadavek na konstrukce druhu DP1 může být kontraproduktivní (dřevěný střešní plášť většinou tvořil u výbušinářských objektů právě "lehce vybořitelnou konstrukci").
POZNÁMKA:   Pokud se "vyhláška" na takovém prostoruzabývá sklady pyrotechnických výrobků, je jen škoda, že nepamatovala např. na zákaz umisťováníprodejních míst (tj. příležitostných skladů) zábavní pyrotechniky ve shromažďovacích prostorechobchodních center, případně také ve všech maloobchodních prodejných, s různým sortimentem zboží,o prodejní ploše přesahující např. 500 m².
   § 26 Stavba památkově chráněná
V odstavci (1) se taxativně pro stavby "památkově chráněné" předepisuje instalace elektricképožární signalizace a k tomu v "jedinečných prostorech" nebo v "prostorech s jedinečnými sbírkami historických předmětů" se navíc požaduje instalace stabilního hasicího zařízení. Tyto dva taxativní požadavky jsou krkolomně korigovány až v § 32 odst. 2, kde v rámci "přechodných ustanovení" se deklaruje, cituji: "U stavby, která byla prohlášena za stavbu památkově chráněnou přede dnem i po nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být požadavky podle § 26 odst.1 naplněny při změně této stavby prováděné podle § 26 odst.2 v části touto změnou dotčené".
POZNÁMKA:    Pro běžnou projektovou praxi obsahují zmíněnáustanovení řadu nevyjasněných termínů: již samotná "stavba památkově chráněná" a její průkazné vyhlášení,dále "jedinečný prostor" nebo "prostor s jedinečnými sbírkami historickýchpředmětů" či "jedinečná dřevěná stavba" a v této souvislosti i "části touto stavbou dotčené".Odkazová ČSN 73 0834 totiž rozděluje podle závažnosti změny staveb do tří skupin. Z tohoto pohledu simyslím, že změna stavby skupiny I (tj. vlastně udržovací a renovační práce), má být z požadavků § 26vyjmuta. Pokud ne, pak se může stát, že sjednocení obchodních výloh a výměna oken v městské památkovérezervaci bude důvodem k instalaci elektrické požární signalizace ve všech upravovaných objektech(nebo snad budeme licitovat, že částí dotčenou změnou stavby je pouze obvodová stěna, ale žádný vnitřníprostor; v této souvislosti pak nechci domýšlet jiné příklady související pouze s výměnou podlah, či sodvětráním zavlhlého prostoru). Na druhé straně § 26 odst. 1a) zavádí pro památkové objekty precedens,že u vyhodnocovacího zařízení elektrické požární signalizace, nemusí být stálá služba a ani dálkovýpřenos informací (viz formulace, cituji: "nebo hlásiče požáru v elektrické zabezpečovací signalizaci").
   § 27 Ochrana movitých kulturních památek
Tento paragraf obsahuje analogické požadavky jako předchozí pro stavby památkově chráněné.Jedinou výjimkou je korekční ustanovení, kdy určené požárně bezpečnostní zařízení se nemusí instalovatve stavbách, v níž byly movité kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky
POZNÁMKA:   Problematika již byla oponována v předchozí části.Jen trochu postrádám smysl zdvojení požadavku "jedinečná sbírka historických předmětů", která se má chránitstabilním hasicím zařízením podle § 26 odst. 1b) a také podle § 27 odst.1b).
   § 28 Stavba zařízení staveniště
Tento paragraf považuji za nadbytečný - protože není definován pojem "stavba" pro účely této vyhlášky,platí obecná definice podle "stavebního zákona" ve znění č.68/2007 Sb., kde stavbou se rozumí veškerástavební díla mj. "bez zřetele na účel využití a dobu trvání" (z tohoto hlediska již vše bylo stanoveno v předchozích paragrafech "vyhlášky").
   § 29 Provádění stavby
Přestože se jedná jeden ze tří základních oddílů "vyhlášky" (navrhování, provádění a užívánístavby), jediná obecná věta tohoto paragrafu mi připadá "jako by již na tuto důležitou problematikunezbyl čas". Škoda, že se alespoň jednou větou nedeklarovala povinnost, běžně zavedená ve vyspělém světě:"Za realizaci navržených požárně bezpečnostních řešení je zodpovědný stavbyvedoucí" (a ne profesníprojektant, jak jsme často svědky v ČR).
POZNÁMKA:   Jistě, zpracovatelé "vyhlášky" mají na MV ČR přístupk podrobné statistice požárů. Osobně mám z minulých dob svého působení u HZS velmi neblahé vzpomínky narozsáhlý požár dokončovaného výrobního objektu, vedoucí až k jeho zřícení; a to nedomýšlím v jakém tempuse dokončují stavby v současné době.
   § 30 Užívání stavby
V celém samostatném oddílu, a ne pouze v jediném paragrafu, jsem očekával hlavní přínos "vyhlášky".V současné době totiž nečiní zásadní problém, jak z hlediska požární bezpečnosti, konkrétní objekt navrhnout,ale především jak zajistit jeho požárně bezproblémový provoz.
Zcela všeobecný odstavec (1) osobně považuji za nejproblematičtější formulaci vyhlášky. Týká se ničeho avlastně všeho a k tomu "zakonzervovává" nějaký, dřívější, u některých objektů dokonce již nezjistitelný stav.
POZNÁMKA:    V základních normách pro požární bezpečnost staveb vždydeklarujeme jednoznačnou zásadu, kdy případnou změnou stavby, nesmí dojít ke snížení požárníbezpečnosti celého objektu. Neznám důvod proč tvůrci vyhlášky změnili toto pravidlo (když jej používaliještě ve znění rozeslaném do meziresortního připomínkového řízení) za zcela zavádějící formulaci "bylazachována úroveň požární ochrany", odpovídající době navržení a uvedení stavby do provozu. Navíc snavazujícím přechodným ustanovením, že u stávajících objektů se do 6-ti požaduje upravit podmínky požárníochrany pro užívání staveb (tj. na úroveň dřívějšího stavu). Pro hlubší zamyšlení nad problémem uvádím, žeaž do 14.11. 1975 byla úroveň požární ochrany únikových cest z "veřejných budov" vyjádřena požadavky, žebudovy do pěti podlaží smějí mít jen jedno schodiště, dveře se mají otevírat ve směru úniku a nesmějí mítprahy (nic o tom kudy cesty mají vést, z čeho mají být provedeny a co na nich může či nemůže být). Na základětéto "úrovně požární ochrany" se rozhodně nezbavíme "tržišť a nákupních středisek" ve vstupních prostorechzdravotnických zařízení. Vždyť bylo možné požít např. formulaci: "Stávající únikové a komunikační prostorymusí zůstat trvale volné a jejich využití k jiným účelům musí být prokázáno ve vztahu k úrovni současnýchpožadavků"; případně po důkladném uvážení použít ještě preciznější formulaci.
V odstavci (2) je zavedena, ničím blíže nespecifikovaná kategorie"úprava interiéru při užívání stavby". To by znamenalo, že požadavky uvedené v odkazové příloze 6 separadoxně pro nově navrhované objekty nemusí uplatňovat. Na druhé straně ve výčtu odkazových norem vedle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804, chybějí další projektové normy této řady, zejména ČSN 73 0831:2001, jejíž příloha E platí nejen pro navrhování, ale také pro provoz.
POZNÁMKA:   Ustanovení odkazové přílohy č. 6 část A zhlediska možné instalace dalších hořlavých látek v prostoru chráněné únikové cesty jsem již oponoval u§ 10. Kvůli absenci vymezení pojmu "Úprava interiéru" (tj. co do ni patří a nepatří) nebude aplikacečásti B přílohy č.6 rozhodně jednoznačná. Např. požadavek B.1a), cituji: "Hořlavé látky nebolátky, které při hoření nebo tepelném rozkladu odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity". Nenístanoveno žádné zkušební kritérium a tak se dá obecně konstatovat, že téměř všechny termoplastickélátky při hoření odkapávají. Rovněž dispoziční termín "nad místy kudy unikají osoby" lze přiřaditkterékoliv pochůzí ploše v prostoru pod stropem/střechou. Tím se požadavek bude v podstatě týkat celéřady hořlavých látek, instalovaných ve výši cca 2 m nad podlahou, co vlivem gravitace a tepelnéhopůsobení mohou odkapávat nebo odpadávat na unikající osoby (tj. ze stropů a také z vyšších částí stěn,neboť hořící částice odkapávají či odpadávají v rozptylu 0-20°od svislice) - výčtem lze jmenovat částiplastového nábytku, plastových zařizovacích či dekorativních předmětů, plastových folií nebo úprav částístěn, stropů či podhledů materiály na bázi plastů; pokud však není stanoveno žádné výchozí zkušebníkritérium, odpadává při hoření v určitém stupni také dřevo, např. z obložení stropů či stěn. Velmizavádějící a nedomyšlený je rovněž bod B.1b) - nedovoluje použít "hořlavé látky" (tj. jakékoliv) vjiných prostorech (není specifikováno jakých) určených pro více než 10 osob, pokud celková plochapoužití (není specifikováno čeho) zahrnuje více než 30% plochy pod stropem (nelze z toho určit,zda přímo pod stropem nebo v celém průmětu pod stropem). Kromě toho deklaruje, že "hořlavé látky"(tj. jakékoliv) nesmí být použity v prostoru (tj. od podlahy až ke stropu) přede dveřmi a za dveřmi,a to v ploše odpovídající trojnásobku šířky dveří (není určeno jestli světlé či skladebné šířky),vymezené částí kruhu k ose dveří (tj. u každých dveří). Nad praktickým dopadem tohoto ustanovení setéměř bojím zamýšlet (např. u dveří skladebné šířky 800 mm + 200 mm dřevěná zárubeň, by z obou stran,v půlkruhu do 3 m nesměla být dřevěná podlaha, koberec či "lino" a 1m od zárubně by u stěny nesměl státani nábytek; a to vůbec neuvažuji s požárními dveřmi, klasifikace např. EI₁, které jsouodzkoušeny dokonce k osazení do dřevěné příčky). V případě části C musím jako autor ČSN 73 0873, pro systémy instalované po roce 1995, rozhodně odmítnout ustanovení C.1b) cituji: "v uzamčené hydrantové skříni, pokud je v bezprostřední blízkosti viditelně umístěno zařízení umožňující otevření". Hadicové systémy pro prvotní zásah podle EN 671-1 a EN 671-2 jsou koncipovány jako "protipanikové" zařízení. Skříň je možné uzamknout, ale současně musí být skříň trvale vybavena zařízením pro okamžité otevření v případě nouze, které smí být chráněno průhledným snadno rozbitným materiálem (tedy žádné otevírání klíčem či jiným přídavným prostředkem instalovaným v blízkosti skříně, pokud dojde k nutnosti zařízení použít).
Ustanovení odstavce (3) zavádějící odkazem na přílohu č.6 do prostorůchráněných únikových cest další hořlavé látky (tj. nad rámec příslušných ČSN) jsem jižoponoval u § 10 "Evakuace osob".
V tomto oddíle vyhlášky nebo případně v § 9 "Technická zařízení" jsem očekával podrobnější řešení problematiky, zabývající se elektrickým zařízením, které se v současné době stále častěji vyskytují v domácnostech, administrativních budovách či v jiných provozních místnostech a jsou provozovány v tzv. "spícím režimu", ale stále pod napětím.
POZNÁMKA:   Jistě by šlo novelizovat ustanovení někdejších právních předpisů o požární ochraně v tom smyslu, že zařízení, které nejsou odzkoušeny, aby mohly být provozovány "bez dozoru" musí být mechanicky vypnuty od zdroje elektrického napájení.
   § 31 Společná ustanovení
V tomto paragrafu se změny dokončených staveb nebo také "udržovací práce" majíprovádět podle odkazové ČSN 73 0834. Dále se uvádí cituji: " U změn staveb skupiny II. a III.podle této české technické normy musí být v části stavby dotčené změnou stavby instalováno zařízeníautonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou část stavby vyžadováno".
POZNÁMKA:    Platná ČSN 73 0834:2000 neobsahuje žádné ustanovenítýkající se "udržovacích prací", neboť se z principu týká výhradně změn staveb, které podléhají"stavebnímu nebo kolaudačnímu řízení" (podle tehdy platného "stavebního zákona"). Současně neníjednoznačně specifikováno podle jakého předpisu má být u změn dokončených staveb instalace zařízeníautomatické detekce a signalizace vyžadována.
   § 32 Přechodná ustanovení
Odstavec (1) je z hlediska požární bezpečnosti zcela sporný - ve vztahu na odkazový § 30požaduje, aby podmínky pro užívání staveb byly splněny do 6-ti měsíců ode dne nabytí účinnostivyhlášky. Pro praktickou ukázku budu oponovat jen dvě odkazové vazby:
§ 32 odst.1 + § 30 odst. 1 všem dotčeným v podstatě nařizuje provést jisté úkony,aby u stávajících staveb byla "zachována úroveň požární ochrany" vyplývající z technickýchpodmínek platných v době zahájení užívání objektu.
POZNÁMKA:   Pominu skutečnost, jak se každý dotčený subjekt,který má vazbu ke konkrétní nemovitostí, bude seznamovat s dřívější úrovní požární ochrany. Zkusím tona několika příkladech udělat sám, třeba u objektů realizovaných v období od 31.3. 1959 do 1.9 1986 (kdyje mi úroveň požární ochrany dostatečně známá). Pokud uživatel vyměnil bytové jádro v provedení 2x umakarta mezitím polystyrén, za nehořlavou obezdívku, jistě zachoval dřívější úroveň požární ochrany.Problematičtější se již jeví výměna dřevěných oken za plastová (ve sledovaném období se okna vyrábělas jen s dřevěnými či kovovými rámy), které z hlediska toxicity případných zplodin hoření byly na jistěbezpečnější úrovni (plastové rámy jsme totiž vzali "na milost" až pozdějšími úpravami předpisů). A coteprve dodatečné zateplení objektů izolacemi na bázi expandovaného polystyrénu. Nejen vůči danémuobdobí, ale dokonce i dnes je kontaktní zateplovací systém (s vnitřní izolací polystyrénem)klasifikován jako celek třídou reakce na oheň B (tj. přispívá požáru i podle nejnovějších metodik).Tyto systémy jsme vzali na "milost" až po řadě jednání a kompromisů na všech stranách. Pochopitelnězateplení vyhovuje tehdejší úrovni z hlediska prostupu tepla konstrukcí, ale z hlediska požáru jerozhodně na úrovni horší, jednak přispívá k rozvoji požáru po vnější fasádě, ve které jsouokna (ve srovnání s klasickou nehořlavou obvodovou stěnou) a současně svými izolačními vlastnostmizvyšuje v případě požáru vnitřní teplotu v hořícím prostoru, a tím může přispět k dřívější ztrátěúnosnosti a stability stávajících konstrukcí. Formulace "o zachování úrovně požární ochrany knějakému datu změnit" nebo úpravě k tomuto datu není dnes prakticky realizovatelná.
§ 32 odst.1 + § 30 odst. 2 v uvedeném spojení mi není zřejmé,zda do půl roku od nabytí účinnosti vyhlášky se musí u všech objektů provést "úpravy interiéru", ato v souladu s často bizarními podmínkami, uvedenými v příloze č.6 vyhlášky (oponoval jsem ji vpřípadě § 30).
POZNÁMKA:   Z toho, jak je formulována druhá věta ustanoveníB.1b) přílohy č. 6 "vyhlášky" bych se nerad sekal s celostátní akcí odstraňování koberců se zádveří budov a gumových rohožek před vstupy do objektů.
Absurdní situaci ve vzájemné vazbě požadavků podle odstavců (1)a (3) tohoto přechodného ustanovení, je podrobněji popsána v samostatné části zabývající se právnímiaspekty.

  Právní hledisko
Tvorbu a úroveň zpracování "vyhlášky" vcelku výstižně charakterizuje nedávné mediální vyjádřeníuznávané advokátní autority - údajně jsme stále více konfrontováni ze skutečností, že právo jeběžně aplikováno laiky v oblastech, kde není takový postup správný (např. lidová normotvorbaúředníků ústředních orgánů státní správy); v tomto trendu se pak neustále vytváří nesmyslnémnožství právních předpisů nevalné úrovně, majících zpravidla přísně regulační povahu.
S žádostí o profesní názor na "vyhlášku" jsem tentokrát neoslovil svého právního zástupce(vedle práva je totiž současně vysokoškolsky vzdělán také v oblasti požární ochrany).Pro větší nadhled jsem zvolil někoho "mimo dotčený obor". V prvním případě právníka z ministerstva,které má aplikaci práva přímo v "popisu práce". Ve druhém případě pak krajský úřad, právníka naodboru "územního plánování a stavebního řádu". Ke cti oslovených svědčí, že ačkoli nemuseli, takbyli ochotni se věcí zabývat a dokonce jsem zásadní stanoviska obdržel písemně. Některá rozhodněstojí zato:
"Vyhláška" byla vydána na základě zmocnění v § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požárníochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. Podle tohoto zmocnění Ministerstvo vnitra stanoví prováděcímprávním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, ato za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby,evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečnéhozásahu jednotek požární ochrany; pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupůstanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požárníochrany staveb.
Samotná "vyhláška" v § 1 odst. 1 jako svůj předmět označuje “technické podmínky požární ochrany pronavrhování, provádění a užívání stavby”. Zda se vyrovnává se zákonným účelem stanovení těchto podmínek(z hlediska vhodnosti jednotlivých nařízení), event. jestli z tohoto účelu vybočuje, je spíšeotázkou posouzení odborníky na požární ochranu. Pokud by takové posouzení vyznělo v neprospěch "vyhlášky", byla by "vyhláška" nebo její jednotlivá ustanovení v rozporu s čl. 79odst. 3 Ústavy. Podle uvedeného ustanovení mohou ministerstva vydávat právní předpisy pouze na základěa v mezích zákona.
Podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti ukládány toliko na základězákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Stanovení povinnosti vynaložitfinanční prostředky (např. pořízení hasicího přístroje nebo autonomního hlásiče kouře) proto musí být opřeno o zákon a nelze takovou povinnost stanovit vyhláškou.K uložení této povinnosti nemá MV zákonnou oporu, což je v rozporu s ústavním pořádkem. Vestejném smyslu se rovněž posuzují případy, kdy "vyhláškou" se ukládá povinnost provést do šesti měsíců jistéúkony u dokončených staveb, jejichž užívání bylo započato před datem 1. 7. 2008.
Ze zmocnění v § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve zněnízákona č. 186/2006 Sb., není zřejmý důvod, proč v souvislosti s přijetím nového stavebníhozákona, byla povinnost stanovit "základní technické povinnosti na stavby, které náležído působnosti obecných stavebních úřadů", převedena z Ministerstva pro místní rozvoj na Ministerstvovnitra ČR. Současně není běžné, aby vyhláška, zabývající se dílčí problematikou byla vydána dříve,než v daném oboru nabude účinnosti vyhláška s obecnou působností (konkrétně vyhláška MMR "otechnických požadavcích na stavby" navazující na nový stavební zákon je zatím ve fázi připomínkovéhořízení). Tím může vzniknout k datu 1.7. 2008 kolizní situace, kdy nová "vyhláška" nabude účinnostia dosud bude platit původní vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., která oddíl "Požární bezpečnost" rovněžobsahuje.
"Vyhláška" nedefinuje řadu klíčových pojmů, které používá, čímž porušujeLegislativní pravidla vlády. Týká se to dokonce samotného pojmu “stavba”. Tento pojem nedefinujeani zákon o požární ochraně. Nezbývá než použít při výkladu (který kromě soudního, je nezávazný)definici tohoto pojmu podle jiných právních předpisů. Nabízí se použití zejména zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.Ustanovení § 2 odst. 3 uvedeného zákona stanoví, že stavbou se rozumí veškerá stavební díla, kterávznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení,použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání; dočasná stavbaje stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání; stavba, která slouží reklamnímúčelům, je stavba pro reklamu. Zjednodušeně řečeno – stavbou se rozumí “jakákoliv” stavba. Takováaplikace je již na první pohled absurdní. Lze tedy konstatovat, že již kvůli absencipojmu “stavba” je "vyhláška", popř. její části stěží aplikovatelná.
Obdobně lze poukázat na další použité pojmy, např. “výška stavby”. Protože "vyhláška" nestanovípodle jakých hledisek se výška stanoví, lze dospět výkladem k protichůdným závěrům. "Vyhláška" v tomto směru porušuje princip právní jistoty (mnohokrát zdůrazňovaný např. Ústavním soudem) aLegislativní pravidla vlády – podle čl. 2 odst. 1 Legislativních pravidel vlády musí být právní předpiskoncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně.
Dalším problémem je dopad "vyhlášky" na státní rozpočet, další veřejné rozpočty a podnikatelsképrostředí. Přesto Ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení neuplatnilo žádné připomínky.Je nepochybné, že aplikace "vyhlášky" zatíží jak státní rozpočet (stát, za který jednají příslušnéorganizační složky státu je vlastníkem nebo investorem mnoha staveb), tak rozpočty krajů, hlavníhoměsta Prahy a obcí (územní samosprávné celky jsou vlastníkem nebo investorem mnoha staveb) a máfinanční dopady na podnikatelské subjekty i jednotlivé občany. Přitom např. okruh výdajů státníhorozpočtu stanoví zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejícíchzákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 7 odst. 1 písm. v) uvedenéhozákona se ze státního rozpočtu hradí další výdaje stanovené zvláštním zákonem, tzn. nikoliv stanovenépodzákonným právním předpisem, kterým je jakákoliv vyhláška.
Pochybnosti vyvolávají rovněž přechodná ustanovení obsažená v § 32 "vyhlášky". Podle § 32 odst. 1musí být u stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, splněny podmínkypožární ochrany pro užívání staveb podle § 30 do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti.Ustanovení blíže nevysvětluje “započetí užívání”; z dikce lze usuzovat, že tato doba nenírozhodná, s užíváním mohlo být započato kdykoliv v minulosti. "Vyhláška" ani zákono požární ochraně však nedefinuje pojem “užívání”, ani neodkazuje na jiné právní předpisy. I zdenezbývá než použít výklad (se všemi jeho úskalími) opřený o použití tohoto pojmu v jinýchprávních předpisech, zejména v § 119 a násl. stavebního zákona. Takové ustanovení opřené pouze ovýklad je (do závazného a časově dlouhého eventuálního soudního výkladu) stěžíaplikovatelné.
Povinnosti týkající se užívání stavby spočívají ve splnění podmínek požární ochranypodle § 30 "vyhlášky", kde se mj. stanoví:
při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínekpožární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání;ustanovení lze interpretovat různě, např. i tak, že se technické podmínky stanovené novou"vyhláškou" na takové již v minulosti započaté užívání nevztahují (což je v přímémrozporu s § 32 odst. 1);
při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle stavebního zákona musí být postupovánov souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 "vyhlášky" a v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2 – "vyhláška" (ostatně jako v jiných případech) nedefinuje pojem “úprava interiéru”, lze pak dospět k protichůdným až absurdním závěrům (bude se úpravou interiéru rozumět např. vybavení novým nábytkem, vymalování stěn?);
technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii, musí být zřetelněoznačeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí – dikce “by vyvolalohavárii” je neurčitá (vágní);
Naproti tomu ustanovení § 32 odst. 3 "vyhlášky" stanoví, že při provádění stavby, o jejímžumístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle stavebníhozákona přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále u stavby, u které byla zpracována projektovádokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zákona o požární ochraně, se po dni nabytíúčinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy. Jinými slovy stručně řečeno –nebylo v minulosti započato s užíváním – a tak se nové podmínky neuplatní.
Aplikací § 32 odst. 1 a odst. 3 dojde k absurdní situaci. Nové – a nejasné – podmínkymusí být splněny u stavby, u níž bylo “započato s užíváním” v minulosti (požaduje § 32 odst.1). Oproti tomu u stavby, u níž užívání v minulosti nezapočalo, se nové podmínky neuplatní(dovoluje § 32 odst. 3).
Laikovi, který se prokousal až na konec této pasáže se může jako příznačná nabízetotázka: "Jde tady vůbec o právo, anebo jen o zájmy …?".

Připomínkové řízení
V rámci posuzování obsahu "vyhlášky" z právního hlediska,jsem obdržel kopie materiálů, které se týkaly průběhu připomínkového řízení. Pro informaci dáleuvádím některé podstatné skutečnosti:
Do meziresortního připomínkového řízení rozeslal návrh "vyhlášky" ministr Mgr. FrantišekBublan (č.j.LG-833/2066 z 21. srpna 2006). Současně s návrhem vyhlášky (znění z 31.7. 2006) ajejím odůvodněním, obdrželi oslovení účastníci žádost o zaslání připomínek do 15-ti pracovních dnů a dáleinformaci, že vypořádání přípomínek proběhne na jednání dne 26. září 2006 v budově GŘ HZS MV ČR.
POZNÁMKA   V této souvislosti je vhodné připomenoutstanovisko (čj. PO-2132/C-2007 ze dne 7. září 2007), ve kterém mi generální ředitel HZS sděluje,cituji: "Proces příjímání této právní úpravy probíhal nejen v naprostém souladu s legislativnímipravidly vlády, nýbrž z pohledu k jimi stanoveným povinnostem, zcela nadstandardním způsobem. Jedním znepovinných připomínkových míst byl také Český normalizační institut a členové TNK 27, jímž jste bylpředsedou a jejímž řádným členem jste dosud". K rozhodnému datu (srpen 2006) je z uvedenéhovýroku pravdivá pouze skutečnost, že jsem v té době byl řádným členem TNK 27. Jejíhozasedání dne 17. srpna 2006 jsem se však ze zdravotních důvodů nezúčastnil. A tak u jedinéhobodu programu zasedání mohu vycházet pouze ze zápisu, který schválil předseda TNK Ing. Zoufal, CSc.,cituji: "Zástupce GŘ HZS ČR Ing. Kaiser rekapituloval průběh zpracování vyhlášky o technickýchpodmínkách požární ochrany staveb. Ing. Špaček informoval o zásadní připomínce ČNI, aby byl v §5návrhu vyhlášky uveden odkaz na ČSN 73 0821. V rámci diskuse členové TNK 27 navrhovali změny v návrhuvyhlášky, přičemž je ponecháno na zpracovateli jejich akceptace". Úsudek, jak ve zbývajícímpracovním dnu (pátek 18. 8. 2008) zpracovatel naložil s připomínkami členů TNK 27, když následujícípondělí (21.8. 2006) rozeslal do resortního připomínkového řízení návrh vyhlášky veznění z 31. 7. 2006, si může každý udělat sám.V kontextu servilního sdělení, kdy je ponecháno na zpracovateli jak naloží s připomínkami,vnímám skutečný význam "připomínkové řízení" k návrhu vyhlášky v rámci TNK 27 Požární bezpečnoststaveb i jeho "naprostý soulad" s legislativními pravidly vlády.
Průvodní text MV ČR - "odůvodnění vyhlášky", obsahuje řaduzajímavých či pozoruhodných informací, dále cituji":

Návrh vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb se předkládá v souladu s Plánemlegislativních úkolů Ministerstva vnitra na II. pololetí 2006.
Návrh vyhlášky zpracovalo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru a odbor legislativya koordinace předpisů jej upravil.
Vyhláška je zpracována v souladu s právním řádem České republiky.
Aplikace vyhlášky nebude vyžadovat žádné nároky na státní rozpočet ani na veřejné rozpočty.
Vyhláška bude mít pozitivní dopad na činnost malých a středních podnikatelů z hlediska jejichuplatnění při výrobě, revizích a opravách některých druhů výrobků sloužících k zabezpečení požárníochrany ve stavbách (např. zařízení požární signalizace, hasicí přístroje), u nichž se nově předpokládáumísťování i ve stavbách menšího rozsahu.

První pochybnost vyvolává skutečnost, že vlastní návrh "vyhlášky" je zařazen v Plánu legislativníchúkolů Ministerstva vnitra na II.pololetí 2006, ale první návrh byl zpracován již 3. června 2004.K tomu zmocnění pro Ministerstvo vnitra ČR, stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínkypožární ochrany staveb, bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů až 11. května 2006, v souvislosti svydáním zákona č. 186/2006 Sb.; nabízí se otázka - podle jakého zadání probíhaly práce na přípravě"vyhlášky" od prvního pololetí 2004 až do 31. 7. 2006 ? (předpokládám, že se nepsalo "do šuplíku",na základě osobní iniciativy některých úředníků GŘ HZS).
Z jednotlivých oslovených ministerstev, dále Vládního výboru pro zdravotně postižené občany aÚřadu vlády - odbor kompatibility s právem EU, nebylo většinou k návrhu vyhlášky zasláno více než10 připomínek (výjimku tvořily Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Ministerstvo školstvímládeže a tělovýchovy s cca 15 - ti připomínkami). Z oslovených subjektů zbývá ještě Hospodářskákomora ČR, která měla k vyhlášce celkem 90 připomínek (vpodstatě ke každému ustanovení návrhuvyhlášky a příloh). Zásadní připomínky k předloženému návrhu vyhlášky zaslaly: Ministerstvoprůmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovya Ministerstvo dopravy.
Z dostupných materiálů není zřejmé, zda Ministerstvo vnitra návrh zaslalo k připomínkámrovněž krajům, hlavnímu městu Praze a Svazu měst a obcí, jak požaduje čl. 5 odst. 1 písm. c) Legislativníchpravidel vlády. Lze však předpokládat, že tak neučinilo (a tím porušilo Legislativní pravidla vlády),neboť zejména kraje by nepochybně připomínky uplatnily.
POZNÁMKA   Tři krajské úřady (nikoliv krajské HZS)jsem kontaktoval dotazem, zda byly obeslány v rámci připomínkového řízení vyhlášky - vždy jsemvšak obdržel záporné vyjádření. V případě Svazu měst a obcí České republiky mi vedoucí oddělenílegislativně-právního zaslal toto stanovisko cituji: "Ještě jednou jsem ověřil informaci, kteroujsem Vám dal po telefonu a je to skutečně tak, že Svaz měst a obcí České republiky tuto vyhláškuv mezirezortním připomínkovém řízení neobdržel k připomínkám. Kolega dokonce v té věci komunikovals Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, ale až ve fázi po ukončení připomínkovéhořízení (kdy se náhodou dozvěděl, že se tato vyhláška připravuje). Bylo mu sděleno, že Svazuto nebylo posláno, protože se dospělo k názoru, že toto není záležitostí územních samosprávnýchcelků".
Pro informaci jsou dále uvedeny některé připomínky:
Ministerstvo průmyslu a obchodu (zásadní připomínka)

K předloženému návrhu Vám sděluji, že nemohu souhlasit s vydáním vyhlášky v tétopodobě. Je velmi obsáhlá, až nepřehledná, v přílohách je uvedeno velké množství podrobností a detailů. Obsahuje řadu odkazů na ČSN i další předpisy. Tím zavádí do českého právního řádu technické předpisy nad rámec zmocnění § 24, odst. 3, zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Ministerstvo dopravy (zásadní připomínka)

Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel a o technickýchpodmínkách provozu vozidel na pozemích komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v ustanovení § 19 odst. 1 písm. e), že při provozu a obsluze vozidel poháněných zkapalněným ropnýmplynem (dále jen "LPG") nebo stlačeným zemním plynem (dále jen "CNG") musí provozovatelédodržovat podmínku, že je zakázáno vjíždět do uzavřených skladovacích, garážních a obdobných prostorů, u nichž není výslovně povolen vjezd vozidel poháněných LPG nebo CNG. Z toho vyplývá předpoklad existence veřejných garáží, které jsou technicky uzpůsobeny k zajištění bezpečného provozu vozidel poháněných plynnými palivy.
Rozvoj alternativních pohonů je do budoucna perspektivní z hlediska ekologického i ekonomického.Ustanovení návrhu vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb však stanoví: “V podzemníhromadné garáži určené pro veřejné užívání nelze parkovat vozidla s pohonem na plynná paliva.”Toto ustanovení nedává prostor vlastníku stavby učinit technicky realizovatelná opatření (např. detektoryplynu, výkonné odsávání, vyhrazené části garáží pro vozidla na plynový pohon), která by míru požárníbezpečnosti týkající se vozidel na plynový pohon posunula pod hranici, kterou splňují vozidla provozovanána kapalná paliva. Vzhledem k perspektivě budoucího vývoje (např. palivové články s vodíkem jakozdrojovým palivem) se jeví vhodnější stanovení podmínek zabezpečení staveb pro možné používání vozidly naplynná paliva než striktní zákaz jejich vjezdu do výše uvedených prostor.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (zásadní připomínka - první odrážka)

Nelze se ztotožnit s tvrzením na str. 2 Obecné části Odůvodnění, že “Aplikacevyhlášky nebude vyžadovat žádné nároky na státní rozpočet ani na veřejné rozpočty”.Žádáme řádně přehodnotit a vyjádřit dané nároky.
Jsme si vědomi, že se jedná o právní normu ryze odborného charakteru. Přesto považujemeza vhodné, aby odborné pojmy obsažené v návrhu ve formě písmen a číslic (např. 21A, 55B,B-s1,d0) byly uvedeny buď v úvodu vyhlášky ve Vymezení pojmů či v Příloze. Zřejmě nevždy bude tento právní předpis používat odborník na předmětnouproblematiku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (zásadní připomínka - druhá odrážka)

Podle čl. 9 odst. 2 písm. f) Legislativních pravidel vlády musí každá důvodová zprávak návrhu zákona obsahovat předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravyna státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dálesociální dopady a dopady na životní prostředí.
Celý text §10 odst. 2 (evakuace osob) nahradit novým textem “Mechanismus ovládání dveří,kterými prochází úniková cesta, musí být zvolen tak, aby mohly být snadno a bez zbytečného prodleníotevřeny jakoukoli osobou, která by je chtěla použít v případě nebezpečí.”Vymezení požadavkůna technické provedení dveří na únikové cestě je odlišné od textu uvedeného v příslušné směrniciEU a potažmo v nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
Doporučujeme doplnit v odůvodnění, že v § 15 odst. 5, 6 (rodinné domy) se jedná o novýpožadavek, který se týká velkého počtu vlastníků staveb, a doplnit i předpokládané nákladyna pořízení požadované požární techniky. Dále, s ohledem na předpokládanou situacina trhu hasicích přístrojů zvážit posun účinnosti uvedených odstavců tak, aby jejich zajištěníbylo reálné.
K příloze č. 6 (hořlavé kapaliny) - předmět úpravy návrhu vyhlášky, pokud se jedná ostavby nebo jejich části, které jsou užívány jako pracoviště, je částečně věcně duplicitnís předmětem úpravy nařízení vlády č. 406/2004 Sb., které je transpozičním předpisemsměrnice Rady Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES o minimálních požadavcích na zlepšeníbezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu (patnáctá dílčísměrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS), aniž by byl blíže vymezen vzájemný vztahtěchto dvou předpisů. V návrhu předloženého právního předpisu jsou dále zcela opomenuta opatřenína ochranu proti výbuchu hořlavých prachů, jež představují významné riziko z hlediska užívánístavby, které se navíc při zanedbávání údržby a úklidu s dobou užívání zvyšuje. Proto požadujemetuto úpravu do návrhu vyhlášky doplnit.
Požadavky bezpečnosti provozu skladů hořlavých kapalin kladené na zaměstnavatele jsou uvedenyv bodu 11 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (Sklad pohonných hmot, hořlavýchkapalin a tuhých maziv), navrhujeme sjednotit požadavky obou právních předpisů.

Hospodářská komora ČR (některé z připomínek)

Do části 1 doplnit část základní pojmy (zde uvést pojmy, které se vyskytují a nejsouřešeny v jiných předpisech).
V § 2 nově specifikovat, co je obecné pro navrhování stavby a co platí pro umístění stavby.
Návrh na vybavování autonomními hlásiči významným způsobem mění dosavadní zvyklosti v ČR;účinnost tohoto opatření na snížení rizika vzniku požáru a ekonomickou náročnost nejsme schopni posoudit.Také nám není jasný způsob kontroly při užívání.
Vyhláška musí jasně rozlišovat LPG (propan – butan) a CNG (stlačený zemní plyn). Slovníspojení “vozidla na plynný pohon” je značně zavádějící. Každý z obou plynů má jiné vlastnostia existují pro ně i jiné podmínky pro užití v pohonu vozidel. Proto zemní plyn (CNG) musí být vevyhlášce konkrétně citovaný, ne ve vazbě na LPG.
Každá třída ve stavbě předškolního zařízení i ve stavbě jiného účelu, která tvoří ucelenýprostor s hernou, ložnicí a sociálním zařízením, se navrhuje a provádí tak, aby tvořila samostatný požárníúsek.

Jak to s tím proklamovaným nadstandardním připomínkovým řízením ze strany GŘ HZS MV ČRve skutečnosti bylo, si může ověřit každý sám. Nejlépe porovnáním připomínek s textem "vyhlášky".Pro názornost uvedu dva příklady, které čerpám z písemného materiálu MV ČR "Vypořádání zásadníchpřipomínek", ze dne 19. 1. 2007:

Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu nepodali při vypořádání připomínek vysvětlení,v čem přesně spatřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrzené nedostatky návrhu vyhlášky a zdasetrvává na svém stanovisku - ROZPOR.
Český normalizační institut uplatnil zásadní připomínku spočívající v návrhu doplnit do znění poznámky pod čarou č. 5 text: “ČSN 73 0821”. Důvodem byla podle Českého normalizačního institutu skutečnost, že pokud by nebyl zmíněný text do znění poznámky pod čarou č. 5 doplněn, docházelo by k nárůstu nákladů účastníků stavebního řízení oproti současnému stavu, a to kvůli zajišťování nadbytečných výpočtů, odborných posudků a případně zkoušek stavebních konstrukcí pro stanovení jejich požární odolnosti.

Na závěr "Vypořádání zásadních připomínek" je uvedeno stanovisko, cituji: "Všem výše uvedenýmpřipomínkám bylo vyhověno a byly zapracovány do textu návrhu vyhlášky".
POZNÁMKA   Předchozí výrok není možné považovat za pravdivý(pokolikáté už?), protože v textu "vyhlášky" ani v jejích přílohách konkrétní ČSN 73 0821 uvedena není.Kromě zmíněných příkladů bude jistě velmi zajímavé prokázat, jak požadavky provedení volně vedených kabelů s klasifikačním požadavkem B2_ca případně B2_ca,s1,d0 nezatíží státní rozpočet.
Na závěr opět slovo právníka:

Ministerstvo vnitra se připomínkami zabývalo a původní návrh podstatně upravilo se závěrem, že nadálepřetrvává rozpor u zásadních připomínek uplatněných Ministerstvem průmyslu a obchodu aMinisterstvem dopravy.
Připomínkové řízení proběhlo v září 2006 a vyhláška byla schválena dne 29.1.2008. Je otázkou,zda s ohledem na dostatečný časový prostor nebylo na místě zásadně přepracovaný původní návrhnezaslat do nového připomínkového řízení. Izolované vyhovění připomínky bez účasti dalších připomínkovýchmíst je v rozporu s Legislativními pravidly vlády, neboť taková změna původního návrhuvylučuje uplatnění eventuální připomínky dalších připomínkových míst.

POZNÁMKA   O tom, jak se návrh vyhlášky podstatně upravil,uvedu jeden příklad za všechny - vůči návrhu rozeslaného do připomínkového řízení byly zrušenynázvy kapitol (např. Část II "Technické podmínky požární ochrany při navrhování stavby" se vztahovala na § 2 až § 27). Současně jsem se snažil zjistit na příslušných ministerstev, proč byla vyhláška vydána i přes jejich zásadní rozpor. Většinou se od té doby vyměnili pověření kontaktní pracovníci, případně byla reorganizována celá oddělení. Jeden z pamětníků však sdělil, cituji: "Při projednávaní připomínek ze zástupci GŘ HZS bylo presentováno, že motivem vydání "vyhlášky" MV je skutečnost, že pracovníci GŘ HZS nemohou při tvorbě českých technický norem vždy uplatnit svůj postoj v plném rozsahu". Česká technická norma se však vydává, aby byla "v míře prospěšná všem"; neplatí snad totéž pravidlo i pro technický právní předpis. Pokud ministr vnitra připojil svůj podpis k "textovému prefabrikátu", který spáchala část úředníkům, jím řízeného útvaru, a vše se vydává za obecné blaho, které se navíc zaštítí osvědčenou formulkou "že je to v zájmu EU" - tak se mi zdá, že je něco obecně špatně.

Pokud technickou veřejnost zajímá "historie" pak sedá doložit, že připomínky k vyhlášce asi nejvýstižněji zformulovalo poslední skutečně věcnéjednání TNK 27 k této problematice (proběhlo 22. června 2004). K návrhu bylo konstatováno,že pokud GŘ HZS a MV mocensky prosadí "vyhlášku" jako záměnu předpisu MMR č. 137/1998 Sb., měla bybýt nová vyhláška kvalitnější a vyvarovat se chyb dosud platného předpisu (zatím tomu taknení). Tehdejší stanovisko TNK 27 je shrnuto do následujících bodů:

Návrh vyhlášky MV ČR zahrnuje stavební požadavky uvedené ve vyhlášce MMR č. 137/1998 Sb., apřevádí tak požární bezpečnost staveb z oblasti stavebního zákona do oblasti zákona opožární ochraně, což je atypické řešení v porovnání s jinými státy EU.
Protože stále zůstává z požárního hlediska právně nedostatečně kryté užívání stavebnícha technologických celků, bylo by velmi žádoucí, aby tato problematika tvořila hlavní obsah novévyhlášky MV ČR.
Vyhláška MV ČR by měla stanovovat cílové požadavky dlouhodobého charakteru, aniž bypředurčovala rozvíjející se varianty technického a technologického řešení, či opakovala výpočetní a návrhové metodiky uvedené v požárních normách.
Zaměření vyhlášky:
stanovení provozních požadavků pro řádnou údržbu a užívání stavebních objektů po celou dobu jejichživotnosti;
zajištění provázanosti mezi jednotlivými právními předpisy a určení jednoznačných kompetencí vevztahu k podmínkám požární ochrany staveb (např. transparentní prokazování shody vlastností výrobkůpři jejich zabudování do staveb, přechodná období souběžné platnosti výsledků zkoušek, včetněpodmínek jejich ukončení apod.);
specifikaci požadavků k případům, které jsou při plnění úkolů orgánů HZS v této oblasti obtížněvymahatelné.
Protože jde o základní dokument s přímou vazbou na další vyhlášky a normy v oblasti požárníbezpečnosti staveb, nabízí TNK 27 technickou spolupráci na návrhu vyhlášky MV, přičemž bybyla velmi účelná diskuse odborné technické veřejnosti k celé této problematice.

POZNÁMKA Z textu "vyhlášky" je zřejmé, že nic z výšeuvedeného se následně nestalo. Docela by mě zajímalo oficiální oznámení, kdo je personálně původcemkonkrétních ustanovení "vyhlášky" a dále skutečnost, se kterými uznávanými autoritami v oblasti PBS,byla vyhláška projednána nebo kteří se ztotožňují s jejím obsahem. Možná pak nemusí velmi zkušený adlouholetý příslušník HZS v oblasti stavební prevence konstatovat, cituji: "Nám je za novou vyhláškuhanba".
Hlavní stránka

plocha [m²]	p_n [kg/m²]	q_f,k [MJ/m²]	q_f,d [MJ/m²]	t_e,d [minut] (beton)	t_e,d [minut] (nechr. ocel)
25	15	251,2	172,4	11,4	4
250	15	251,2	352,7	29,6	17,8
2500	15	251,2	446,7	37,4	29,6
25	60	1005	1029,6	67,8	23,9
250	60	1005	1404	117,6	70,9
2500	60	1005	1778,4	149	118
součinitel δ_q2 = 1,0 a δ_n = 0,78; větrací otvory tvoří 10 % podlahové plochy; parametry ohraničujících konstrukcí: ρ = 2000 kg/m³, c = 1000 J/kgK,Λ₂₀ = 1,0 W/mK . Poznámka: Např. rozdíl mezi dobou 23,9 minuty a 118 minut u nechráněné oceli (přistejném množství hořlavých látek na jednotku plochy a stejných parametrech ohraničujícíchkonstrukcí) je fyzikálně nezdůvodnitelný. Čistě matematicky jde o toto - celkové množstvíhořlavých látek v daném prostoru se dělí půdorysnou plochou a tento podíl se následně vynásobísice jen "odmocninou plochy", která však generuje hodnotu větší než 1,0;to znamená, že zmíněnouoperací se fiktivně zvýší celkové množství hořlavých látek, které mohou při požáru produkovatteplo.

Rok	2003	2004	2005	2006	2007
Počet požárů	2963	2616	2614	2631	2652
Usmrceno osob	66	74	74	79	58
Zraněno osob	447	420	424	398	473
Přímá škoda	223*10⁶ Kč	265*10⁶ Kč	279*10⁶ Kč	323*10⁶ Kč	335*10⁶ Kč